metelice.info nový pohled na dějiny Země a života na ní

1Dub/156

Léčivá síla moči

Po celá tisíciletí byla lidská moč považována za božský nektar, který zahání nemoc i stáří. Podle těchto starých zkušenosti pití moče během jednoho měsíce vyléčí všechny nemoci a očistí tělo. Dávní mudrcové se o urině vyjadřovali jako o všeléku. Lidstvo od svých začátků používalo urinu jako lék, její účinky byly známé a všeobecně uznávané. Některá východní náboženství pokládají používání uriny za duchovní očistu i jako prostředek duchovního růstu.

Urinoterapie je stará jako lidstvo samo. První písemné záznamy jsou staré 3500 až 5000 let a pocházejí z Indie. Také v Babylónských pramenech o lékařství (z 2.tisíciletí př.n.l.) se uvádí, že se touto lidskou tekutinou zabývali. Používání moči k uzdravování bylo jistě běžné i v době, kdy se významné poznatky předávaly jen ústně, z pokolení na pokolení.

Indiánské matky dávaly svým novorozencům pít svou urinu, aby přežili v drsných podmínkách, kterým byli po narození vystaveni. Urina působí jako protijed proti všem jedům. Eskymáci urinu pravidelně pijí. Australští domorodci ji používají při pochodech pouští. V extrémních situacích může urina zachránit život, jako dezinfekce ran i jako náhrada pití a živin: při zemětřesení, záplavách, písečných bouřích apod., doprovázených zpravidla šířením epidemií a nákazou pitné vody.

Urina se běžně používá na všech kontinentech, při zraněních, hmyzích uštknutích, chronických a zhoubných onemocněních. U alergiků po uštknutí může zachránit život. I u nás na vesnicích se urina hojně používala. Ošetřovaly se jí drobná poranění, řezné rány, popálení, opaření, byl to i levný kosmetický prostředek. Venkovské dívky svému milému tajně přidávaly svou urinu do nápojů, aby si milého pojistily. Údajně byly takové páry pak spolu šťastny. Pamětníci píší o tom, že na pastvě chodili čůrat k čumáku své nejoblíbenější kravky, protože krávy čerstvou teplou urinu rády chlemtaly.

Eskymáci urinu nejen pili, ale také si s ní myli vlasy. Urinu jako vynikající prostředek pro péči o pokožku používali staří Egypťané a jejich faraónové. Římané používali urinu jako čisticí prostředek na vlnu, a také aby byla barva vlněných výrobků trvanlivější. Používala se kdysi i při vydělávání kůží, i na barvení látek. Přírodní barviva musí zkvasit a jako redukční činidlo sloužila urina. Urina se sbírala a používala pradlenami místo mýdla. Tato metoda je 4-5 tisíc let stará a používali ji Indové a Peršané.

John W. Armstrong, proslulý anglický léčitel, který v r. 1944 napsal knihu The Water of Life (Voda života), v ní uvádí, že všechny nemoci – s výhradou úrazových a strukrurálních defektů – lze léčit homeopaticky použitím urinoterapie. Sám sebe vyléčil z těžké nemoci, když si vzpomněl na svého otce, který na anglickém venkově léčil zvířata tak, že jim dával pít jejich vlastní moč. Ale nejen zvířata. Jeho otec touto metodou vyléčil za pouhé 3 dny svou dceru (Armstrongovou sestru) když onemocněla záškrtem.

Velmi podrobně byla urina a její účinky prozkoumána v Indii, USA, Anglii, Německu, Rusku, Francii, Japonsku. Používá se v Africe, Latinské Americe, Austrálii. Ve světě přibývá článků a odborných děl lékařů a farmakologů o léčivých účincích moči, kteří tak přispívají k odhrnutí tajemství kolem urinoterapie.

V Mexiku a Japonsku je urinoterapie součástí studia na lékařských fakultách. V těchto zemích a v Koreji je také několik klinik s urinoterapeutickou léčbou.

Urinoterapie je známá na všech kontinentech a dosud bohatě využívána jako účinná prevence i léčba řady nemocí, je dostatečně propracovaná a naprosto bezpečná. U nás přetrvává předsudek, že moč je jedovatý odpad, který patří do kanálu. Hlavně mezi lékaři a to brání povídat si o urinoterapii volně a bez ostychu.

Pití uriny při různých katastrofách, ztroskotáních, povodních, zachránilo život mnohým. Vědomostmi o účincích uriny byli vyzbrojování vojáci během válek, aby přežili nehostinné bojové podmínky. Urina se používala v polních lazaretech, kde se jí polévaly rány. Poranění vojáků, jimž rány polévali urinou se hojila rychleji než těm, kteří dostávali antibiotika.

Lékaři, farmaceuti a biologové po celém světě potvrdili, že urina a látky v ní obsažené dokážou zabíjet viry a bakterie, léčit rakovinné tumory, rozpouštět nebezpečné krevní sraženiny zapříčiňující infarkty, léčit vředy, obezitu, astma, alergie, nachlazení, chřipky a zažívací potíže a další řadu nemocí. Urina pomáhá regeneraci narušených orgánů.

Urina je průvodce životem od jeho samého začátku. Mohutně ovlivňuje náš vývoj již v děloze. Na tvorbě plodové vody, ve které je plod v mateřském lůně po celou dobu svého vývoje ponořen, se významně podílí také ledviny plodu. Plod v plodové vodě plave, polyká ji a tím přispívá k dokonalému vývoji svého dýchacího ústrojí. Pokud dojde ke změnám v plodové vodě, k jejímu zakalení, způsobenému různými příčinami, plod hyne.

V povědomí mnoha lékařů i laiků přežívá názor, že urina je tělesný odpad, někteří říkají, že je toxický. Ale není to pravda. Je sice tělem vylučována jako exkrement, ale nečistá, ani toxická v žádném případě není.

Urina pochází z krve a tvoří se v ledvinách. Velká tepna přivádí krev do ledvin a tam dochází přes glomerulární filtraci, resorpci, sekreci, osmotické zahušťování moči k odfiltrování krevních elementů a bílkovin z krve a vznikne prvotní urina. Prvotní urina je defakto krevní plazma. Pak putuje do ledvinových kanálků, kde se z ní resorbuje voda, glukóza, bílkoviny, vitamíny elektrolyty atd. V proximálním tubulu ledvin se odfiltrováním sodíku, draslíku, amoniaku atd. stává mírně kyselou. Pak je odváděna do močového měchýře, kde se po určitou dobu hromadí a následně je vypouštěna z organismu ven. Žíla odvádí pročištěnou krev zpět do oběhu.

Urina vzniká v naprosto sterilním prostředí. K jejímu infikování může dojít pouze tehdy, když infekce postihne močové cesty. Ale ani to není na závadu, protože informace o infekci je předána organismu, který zaktivuje svůj imunitní systém pro boj s infekcí. Protože urina vzniká z krve, nese v sobě veškeré informace o buňkách celého organismu. Proto je nesmírně důležité pro léčbu používat hlavně svou vlastní urinu.

Lidská moč - ultrafiltrát plazmy - je zázračný roztok, který si podle vlastních potřeb vytváří náš organismus a vyloučí do něho přebytky, jež momentálně nepotřebuje. Je mimořádně cennou fyziologickou látkou, která při opětovném přijetí ušetří mnoho tělesné energie a organismus ji plně využije. Je to tekutina, která vypovídá o stavu našeho těla, odráží se v ní náš zdravotní stav, náš jídelníček a zlozvyky. Přesně nás informuje o nemocech v našem těle i o těch, které se ještě neprojevily. Urina je nejčistší homeopatikum, protože je látkou organismu nejbližší. Její složení odráží stav celého organismu.

Urinu převážně tvoří velké množství krystalicky uspořádané vody. Takovou strukturu přirozená voda nemá. Uspořádání molekul v přirozené vodě je chaotické. Po vypití se voda v organismu změní do kapalně krystalického stavu. K přetvoření 1 l vody do kapalně krystalické podoby spotřebuje lidský organismus 25 Kcal. Při dlouhodobém pití uriny dochází k velké úspoře energie a tím prodlužování života. Krystalicky uspořádaná voda je schopna ve zvýšené míře přijímat a přenášet informace. Voda, která prošla organismem, zachytila o něm úplnou informaci.

Uprostřed močového měchýře se koncentruje tzv. chronální energie. Chronální energie poskytuje úplnou informaci o všech procesech probíhajících v organismu člověka. Z močového měchýře odchází chronální energie spolu s urinou mimo organismus. Po vypití středního proudu čerstvé uriny prozáří chronální energie celý organismus prostřednictvím tělesných tekutin a organismus se omlazuje.

Plodová voda a moč se co do svého složení shodují. Jestliže rozpustíme v urině cukr nebo med, shoda je ještě větší. To je také tibetský recept na prodloužení života.

Po vypití uriny, ve které je zakódovaná nemoc, informačně-energetický základ zaznamenané patologie sám najde zdroj, který nemoc způsobil, a na principu vyvolání interference ho likviduje. Zejména tento efekt je základem homeopatického principu léčit podobné podobným.

Další významnou vlastností uriny je, že lehce fluoreskuje, svítí. Současné vysvětlení tohoto jevu vychází z názoru, že v základu našeho fyzického těla se nachází rozsáhlý světelný hologram. K tomu, aby vznikl holografický záznam, je potřebná koherentní světelná vlna, která se rozštěpí na předmětný světelný paprsek a stejně silný referenční paprsek – opěrná vlna. Působením obou vln na sebe vzniká interferenční obraz, který se nazývá hologram. Hologram je možné zapsat na kapalných krystalech. Ke vzniku holografického záznamu je třeba dodat kapalným krystalům silné osvětlení.

Jedna z nejzajímavějších kvalit hologramu je, že celek obsahuje informaci o každé části, a každá část obsahuje informaci o celku. Jestliže rozlomíme hologram do mnoha kousků, každý kousek bude stále obsahovat celý obraz, ale s omezenou perspektivou. Obraz zůstává stejně veliký, ale ztrácí se jasnost.

Podle Ájurvédy se v oblasti jater nalézá třetí čakra (solar plexus). Která z všudypřítomné kosmické energie vyrábí světlo a teplo. Kapalné prostředí organismu je tvořeno kapalnými krystaly nasycenými světlem z uvedeného zdroje jako opěrnou vlnou a nesoucími holografický záznam.

Informace o tom, jaký organismus má být, jak má fungovat, leží v každé jeho buňce ve formě holografického kódu, který se nachází v chromozomech. Chemickým zdrojem energie v organismu je zejména uhlík. Sloučením uhlíku s vodíkem se uvolní 5 Kcal z 1g uhlovodíku. V buňkách svalů se spotřebuje okolo 25% této energie na mechanickou práci, část se změní na teplo a jiné potřeby organismu a zbytek se využije pro osvětlení, k trvalému obnovování holografického záznamu celého organismu. Světlo se získává ze Slunce. Ke spojení kysličníku uhličitého a vody je potřebná sluneční energie.

Kapalné prostředí našeho organismu, tvořené kapalnými krystaly, v sobě udržuje nejen holografický záznam, ale jsou současně nasyceny světlem – opěrnou vlnou. Použijeme-li urinu vnitřně i zevně, zvyšujeme osvětlení organismu.

V moči zdravého člověka jsou tří základní skupiny látek: organické (dusíkaté a nedusíkaté), anorganické a biologické.

Hlavní dusíkaté organické složky uriny jsou močovina, kyselina močová, purinové báze, aminokyseliny, čpavek, kreatinové látky.

Nedusíkaté organické látky v urině jsou étericko-sirné kyseliny, které mají velkou rozpustnou schopnost. (vyšší při vegetariánské stravě).

Anorganické látky obsažené v urině jsou soli sodíku, draslíku, vápníku, hořčíku, železa, chlóru, fosforu, chrómu a další stopové prvky, na něž je naše strava velmi chudá.

Biologicky aktivní látky uriny jsou hormony, enzymy, vitamíny. Hodně hormonů obsahuje urina mladých lidí, nejvíce urina těhotných žen.

Ve tkáních a orgánech se kromě hormonů mohou tvořit biologické a chemické aktivní látky, tzv. tkáňové hormony nebo biostimulátory (biogenní stimulátory). Biostimulátory mohou snášet teplotu až 120°C, Z toho plyne, že jsou to zvláštní útvary, které jsou charakteristické teplotní stabilitou.

Druhy uriny

Novorozenecká urina je přesycena informacemi bouřlivě se rozvíjejícího organismu. Je velmi vhodná jako dárcovská k potlačení hnilobných a kvasných procesů, když je pH vnitřního prostředí nemocného posunuto na zásaditou stranu. Je vynikajícím prostředkem při špatně se hojících hnisavých ranách, gangréně, apod. Ozdravuje ledviny, zlepšuje trávicí procesy, likviduje infekční nemoci, rozpouští tromby v krvi, snižuje srážlivost krve.

Dětská urina je název pro urinu dětí od jednoho měsíce do 10-12 let (podle vyspělosti). Její výhodou je vysoký obsah imunitních látek, které jsou tvořeny kostní dření a brzlíkem, ve slezině, lymfatických uzlinách a lymfatické tkáni zažívacího ústrojí. Stárnutím postupně ubývá tkáně brzlíku o 90% a sleziny o 50%. Proto nastává oslabení imunitních procesů. Dochází k útlumu tvorby protilátek v kostní dřeni a v lymfatických uzlinách.

Urina dospělých se dělí na mužskou a ženskou, které mají své specifické zvláštnosti působením hormonů a principem ženského a mužského magnetismu. Proto je důležité dlouhodobě používat urinu pouze dárce stejného pohlaví. Urina dospělých je po stránce hormonů a obranných látek nejvyváženější u lidí ve věku od 18 do 30 let. Má se používat ke korekci a stimulaci činnosti organismu ve věku od 35 do 60 let.

Urina těhotných žen je velmi užitečná a specifická. Na jejím složení se podílí organismus matky, působení dělohy, placenty a organismu samotného plodu. Během těhotenství, ponejvíce ve 20.-35. týdnu, proběhnou strukturální a funkční změny v ledvinách a močových cestách. Průtok plazmy a krve ledvinami se zvýší zhruba o 45% a filtrace o 60%. V důsledku toho stoupne množství látek vylučovaných močí. V 16. týdnu těhotenství je jich 45x více než před těhotenstvím. Urina těhotných žen je vynikající močopudný prostředek, napomáhá krvetvorbě při všech formách anemie, posiluje obranyschopnost a léčí velký počet nemocí. Je přesycena energiemi formujícími ideální podmínky pro vývoj těla plodu. Energetická charakteristika uriny těhotné ženy se mění každým dnem a týdnem, zejména v první půlce těhotenství. Při formování každého orgánu plodu bude urina touto informací vybavena. Díky tomu je možné použít ji ke stimulaci obranných sil organismu, proti stárnutí a při léčení velkého množství nemocí.

Stařecká urina je nejméně vhodnou pro dárcovství, neobsahuje prakticky žádné obranné látky ani hormony. Lze ji použít jen na léčení vlastních nemocí, jako dárcovskou jen v krajním případě, když je náhle potřebné vyvolat močení u nemocného s poruchou močení.

Čerstvá urina – tento druh uriny se používá nejvíce a představuje krevní plazmu nasycenou solemi a jinými látkami. Pije se ihned po vymočení. Vychladnutím urina ztrácí mnoho vlastností, jako na příklad teplotu a kapalnou krystalickou strukturu, působením světla se rozkládá, na vzduchu se okysličuje, tvoří se v ní usazeniny atd.

Stará urina – je to odstavená urina, která má první příznaky rozkladu bílkovin. Má čpavkový zápach, ztrácí svůj magnetizmus, nefluoreskuje a její vnitřní struktura je narušená. Taková urina není vhodná pro terapii.

Velmi stará urina – v rozkládající se urině při extrémních podmínkách, a to při uchování v temnu při teplotě 20°C po dobu 3 – 7 dní, se tvoří tzv. biogenní stimulátory. Velmi stará moč se proto výborně hodí k obkladům jako prostředek, který posiluje a stimuluje organismus a rozpouští různé kyselé usazeniny. Čpavek rozšiřuje póry čímž se urina snadněji dostane do organismu člověka, velmi stará urina přispívá ke spálení hnilobných tkání, její působení se zastavuje na zdravé tkáni.

Odpařená urina –  čerstvá nebo odstavená urina se odpařuje ve skleněné nebo keramické (nesmí být kovová) nádobě na ½ až ¼ objemu. Působením vysoké teploty se v urině tvoří biostimulátory a to v mnohem větší míře než ve velmi staré urině. Urina se nesmí odpařit na menší množství než je ¼ původního objemu, protože by dostala kvalitu mýdla. Urina odpařená na ¼ získává šestiúhelníkovou strukturu, což je nejsilnější akumulátor chronální energie. V odpařené urině se koncentruje všechno, co obsahuje neodpařená urina a navíc varem vznikají nové látky.

Ochlazená urina – v čerstvé urině, která je uložena v ledničce při teplotě -3°C až -4°C se vlivem nepříznivých podmínek rovněž tvoří biologicky aktivní látky.

Aktivovaná urina – Při vaření uriny, (jakékoli) dochází ke změně její vnitřní struktury takovým způsobem, aby mohla propouštět velký proud tepelné energie. Aby bylo možné upevnit tuto strukturu a následně použít její zvýšenou energetickou hladinu k posílení organizmu, je potřeba přivést urinu na bod varu a potom  ji ochladit (například pod tekoucí vodou). Ochlazením se nová struktura uriny „zafixuje" a poté je možné ji použít. Urinu je nezbytné použít ihned po jejím ochlazení (na teplotu čerstvě nadojeného mléka), jinak se nová struktura velmi rychle rozpadne. Při pomalém ochlazování uvedeného efektu nedosáhneme. Léčivé účinky této uriny (jakékoli) jsou mnohem silnější a takovouto urinu je možné užívat neustále.

Urina ranní, denní, večerní a noční. Mezi těmito druhy uriny existují značné rozdíly.

• Urina od tří hodin ráno do patnácti hodin odpoledne má převážně kyselou reakci a od patnácti hodin odpoledne do tří hodin ráno (místního času) alkalickou reakci. První ranní moč působí příznivě na hojení ran, rozpad nádorů, normalizuje zásadité prostředí organizmu, proto se při těchto potížích doporučuje použití tohoto typu uriny.

• Ranní urina je nejúčinnější, protože obsahuje největší množství hormonů. Dvě hodiny před probuzením se aktivuje hypotalamus, následně hypofýza a dále všechny ostatní žlázy s vnitřní sekrecí. Vrchol sekrece nadledvinkových glykokortikoidú, aktivita štítné žlázy a slinivky břišní připadá právě na ranní hodiny. Vyzkoušejte tento ranní „hormonální koktejl". Tato urina je obzvláště účinná při ženských nemocech (pití uriny nebo v podobě urinových tamponů). Tlumí bolesti a lépe hojí poškození sliznice pohlavních orgánů.

• Odpoledne a večer je urina nasycena výživnými látkami a produkty denního metabolizmu. Lze ji použít jako potravinový doplněk. V noci se vylučuje urina, v níž jsou zakódovány nemoci. Z tohoto důvodu se doporučuje pití první ranní uriny zejména u nemocných, ale také jako prevence proti nemocem.

Noční urina, kterou zachytíme ihned po probuzení, je nejužitečnější ve všech směrech, proto ji často používejme při nemoci jako celkový posilující prostředek a k jiným účelům.

Urinu musíme vypít najednou (po lichých doušcích), abychom využili efektu interference. Je důležité omezit příjem masa a soli. Úplně je třeba vynechat rafinované potraviny, konzervy, alkohol, kávu, tavené sýry. Zvýšit příjem ovoce a zeleniny. Vyvarovat se negativních emocí (strach, zlost, vztek).

Pokud chceme pomocí urinoterapie svůj organismus ozdravit nebo vyléčit nemoc, musíme si uvědomit, že urinoterapie má svá přísná pravidla, která je třeba důsledně dodržovat. Urinoterapie vyžaduje zavést si řád do životosprávy, stravování, zbavit se různých zlozvyků. Musíme sledovat biorytmy denní, týdenní, měsíční a roční, kdy je nejvyšší nebo nejnižší aktivita léčených nebo posilovaných orgánů.

Ani použití uriny však nemůže zachránit nemocného zbědovaného natolik, že jeho imunitní systém již není schopen reagovat a organismus už nemá sílu se bránit. Pracovat na svém ozdravení musí každý začít včas.

Pravidelným proplachováním nosohltanu urinou se člověk zbaví rýmy a zánětu dutin, kloktáním angín, proplachováním dutiny ústní odstraní zánět dásní a předejde zubním kazům i paradentóze. Napomáhá vyplavování usazenin z těla. Odstraňuje patologické procesy z organismu. Urinoterapií zbavujeme organismus letitého nánosu v zažívacím ústrojí, cévách, orgánech, mozku, v buňkách a mezibuněčném prostoru.

Urina po příjmu do lidského organismu má schopnost ředit tělesné tekutiny, žluč a hleny, usazené v buňkách a mezibuněčném prostoru Příjem uriny zabraňuje tvorbě trombů a tím tromboembolickým příhodám. Urina je prostředek očišťující a léčící organismus jako celek, odstraňující příčinu nemoci. Je proto i vynikající prevencí vůči mnoha nemocem, jelikož se hned v zárodku snaží zabránit jejich rozvoji.

Výraznějšch a rychlejších výsledků se dosáhne spojením urinoterapie s hladověním. Metoda urinoterapie čistí organismus a obnovuje poškozené orgány a tkáně, druhá – hladovění – šetří energii, kterou by organismus jinak vydal na trávení, vynakládá ji na umocnění očisty organismu a urychluje jeho obnovu.

Při užívání léků není vhodné užívat urinu najednou ve velkých dávkách, ale je třeba začínat po kapkách a pomalu zvyšovat dávky a po konzultaci s lékařem snižovat dávky léků. V závislosti na snášenlivosti uriny a průběhu nemoci.

V tomto krátkém článku jsou uvedeny pouze základní informace o urinoterapii. Bližší informace a praktické použití urinoterapie je možno najít v knihách MUDr. Vilmy Partykové „Urinoterapie a nemoci“ nebo „Praktická urinoterapie“ nebo v knize G. Malachova „Urinoterapie“

Komentáře (6) Trackbacky (0)
  1. Máte pravdu…já sama jsem se v naprostém zoufalství(záněty nervů v noze,strašné postherpetické bolesti)obrátila ke své vlastní lékárně a dobře jsem udělala…samozřejmě efekt nebyl okamžitý a měla jsem několik nepříjemných krisí,ve kterých se mi i moje onemocnění zhoršilo a jako by vrátilo ,dokonce i s jinými příznaky…trpěla jsem jak zvíře..,ale vydržela.!urinu od té doby piji denně (ranní) a jsem o.k.

  2. Co dodat, krásně se to čte………..o to líp, že člověk ví, že to všechno je pravda a funguje to.
    Poměrně dlouho jsem se nemohl zbavit předsudků o moči, a když už jsem začal s urinou v nějaké formě……tak jsem to dlouho nevydržel. Ono to chce přistoupit i na určité změny ve svém denním režimu. Zbavit se závislostí na kávě, cukru, cigaretách, alkoholu, blbé náladě… aj…..Jsou i jiné „nepříjemnosti“ např.nepochopení a odsouzení okolí a rodiny……..Stojí ovšem za to, všechno překonat a vydržet………..výsledky a zlepšení všeho (i myšlení) stojí fakt za to!!!!!! Přeju všem hodně úspěchů – fakt to stojí za to

  3. kterou urinu je dobre pouzit na vlasy, ranni nebo vecerni
    diky


Leave a comment

Zatím žádné trackbacky