metelice.info nový pohled na dějiny Země a života na ní

12Kvě/160

Působil mimozemský rozum na formování sluneční soustavy?

RodNedávno jsem uvedla na svých stránkách překlad několika klubek z Písní ptáka Gamajun. Jde o sbírku východoslovanské mytologie, božských písní, které podle pověsti zpíval bájný rajský věštící pták zvaný Gamajun, který zná všechno na světě. Sbírka Písně ptáka Gamajun je souborem informací, získaných od entity skrývající se pod názvem „věštící pták Gamajun“. Jak se ze samotných písní dozvídáme pták Gamajun byl zrozen z jednoho ze zlatých vajec snesených Šedou Kačenou oplodněné světlou silou JAV. Těch ptáků bylo na počátku Kačenou zrozeno více a všichni se stali dopravními prostředky světlých bohů (pták Matka Sva – pták Lady-matičky, pták Alkonost – pták slunečního boha Chorse, pták Stratim – pták boha Striboga). „Udeřili sebou ptáci o Matičku Zemi a proměnili se ptáci v bohy nebeské.“ Totožnost entity skrývající se v ptáku Gamajun není v písních odhalena.

Samotné setkání s věštícím ptákem Gamajun se odehrává u kamene Alatýr, který se nachází v nebi, protože když do toho kamene Svarog udeří, jiskry se rozletí po nebi „udeřil Svarog těžkým kladivem po žhnoucím kamenu Alatýru, a rozsypaly se jiskry po nebi.“  A pouze jedna malá jiskra padá na Zem matičku a ta zažehla obrovský požár, který vyšlehl až k nebi modravému. Kdyby byl Alatýr na Zemi, těžko by všechny jiskry po úderu vzlétly do nebe a jen jedna jediná maličká upadla na zem, gravitace by to nedovolila. A co by se pak stalo se Zemí, když jedna maličká způsobila takovou pohromu, kdyby se po ní rozsypaly i ty ostatní, to si ani nelze představit. Když však Alatýr umístíme do carství nebeského, pak neudiví, že se jiskry rozsypaly po nebi. „Tak stvořil Svarog síly světlé a nebeské své vojsko.“

Carové a careviči, králové a králevici a mocní hrdinové a moudří volchvové se tedy k poslechu písní ptáka Gamajun sešli u nebeského kamene Alatýru. Bylo to tedy setkání velmi významné, pokud se takové velké množství důležitých a vzácných osobností z podnebesí sjíždí takovou dálku kvůli písním ptáka Gamajun. Jistě jim měl předat důležité informace pro ně velice významné, s velkou přidanou hodnotou.

Písně ptáka Gamajun (dále jen Písně) začínají prvním klubkem o stvoření světa, světa bílého, to znamená viditelného světa - vesmíru. Pták Gamajun vypráví, že před vznikem světa byl svět v temnotě „do zrození světla bílého tmou pekelnou byl zahalen svět“ a všechno stvoření bylo na počátku světa ukryto v Rodu, stvořiteli, roditeli, Bohu jsoucím a nejvyšším, rodícím a nezrozeném jako ve vejci. On na počátku „byl semenem nevyklíčeným, byl pupenem nerozvitým“ byl neprojevený (od slova „jev“ – JAV nebyl tedy zatím v JAV, ale v NAV), ale jako ve vejci se ukrývá zárodek tak i on byl plný zárodečné tvůrčí energie.

lada_leljaPřišel čas a Rod zrodil lásku – matičku Ladu a spolu s ní začal tvořit svět. Rod rozrušil temnotu silou Lásky, a tehdy Láskou naplnil se svět. Stvoření bylo iniciováno a tedy umožněno silou vědomí lásky, znamená to, že tvoření bez vnitřního pocitu a uvědomění si lásky není úspěšné a i to, že sama stvoření se mohou kvalitně reprodukovat zase jen za spoluúčasti lásky tj. uvědomělého nevyššího pozitivního citu. Tvořením došlo ke zhmotnění jeho vlastních tvůrčích představ pomocí jeho vnitřních energií a energie lásky. Tak došlo ke stvoření veškeré hmoty a veškerých kvalit vesmíru, hvězd, planet a měsíců, mlhovin a všech jim vlastních charakteristik. Tedy celý vesmír je podle Písní se všemi svými vlastnostmi a energiemi, přímo tělem Roda, zhmotnělým tvůrčím vědomím za pomocí Lady-lásky. Což odpovídá zjištěním kvantové fyziky, která považuje vědomí za klíčové médium při určení pravděpodobnosti lokalizace kvanta hmoty, vysvětluje to provázáním stavu systému se stavem vědomí pozorovatele. Což znamená, že bez vědomí projeveného světa není.

Dále Píseň ve větším detailu popisuje, jakým Rod stvořil svět, tady je podle všeho popisována struktura naší galaxie, „zrodil on carství nebeské a pod ním stvořil podnebesí. Pupečník přeřízl duhou, oddělil Oceán – moře modravé od nebeských vod souší kamennou. V nebesích vybudoval tři klenby on.

Nejprve tedy zrodil carství nebeské, které bylo určeno pro život bohům nebeským a všem světlým silám, to je centrum galaxie. Dále buduje podnebesí, které je mimo jiné určeno pro lidi, ale operují tam i bohové i temné síly. Rozlišuje tu na jedné straně Oceán – moře modravé a na druhé straně od něho striktně odděluje nebeské vody. Oceán – moře modravé je prostranství, mezigalaktické i volný prostor uvnitř galaxie mezi hvězdnými soustavami, zaplněné zárodečnými energiemi vesmíru v podobě vln (kdysi zvaných éter). Souš kamenná - zde se ještě nehovoří o planetě Zemi jako takové, ale o obecné souši – tedy pevné hmotě, což jsou všechny planety i ty, které se pro existenci života nehodí, ale i jiné vesmírné objekty. Souš kamenná zároveň není součástí ani vod nebeských ani moře modravého, ale dotýká se obou jejich hranic, nebo zároveň tvoří jejich hranice. Vody nebeské – je volný prostor mezi objekty, kterými je tvořeno carství nebeské (centrum naší Galaxie)

Poté co Rod vybudoval celou složitou stavbu vesmíru s jeho vlastními charakteristikami, stvořil nakonec také Zemi-matičku – ta však byla skryta v hlubině bezedné temné. Nejde zde ještě přímo o planetu Zemi. Spíše se jedná o hmotu, ze které bylo možno planetu Zemi vytvořit.

svarogPak „Rod zrodil Svaroga nebeského a vdechnul v něj svůj mocný dech. Dal jemu čtyři hlavy, aby on – svět prohlížel ze všech stran, aby před ním nic nebylo skryto, aby viděl vše v podnebesí on.

Tento Rodem zrozený Svarog je pánem (bohem) naší galaxie, kterou dostal od Roda (boha vesmíru) na starost. Svarog je rodu božského náčelníkem, je všeho rodu studnicí věčnou (viz Velesova kniha). Sídlí v nebesích a kontroluje podnebesí.

Svarog spravuje a vylepšuje stavbu naší galaxie (Mléčné dráhy). Nechává šedou Kačenu, aby vylovila syrou zem z hlubin bezedných a zformoval z ní Zemi-matičku, matku živitelku – tady už se Píseň koncentruje přímo na Sluneční soustavu a planetu Zemi. Tak pomocí již existujících nebeských těles sestavil sluneční soustavu, která je součástí galaxie Mléčné dráhy, která plave ve vesmíru spolu s nekonečným množstvím dalších galaxií. Byla to tedy božská tvůrčí práce (boha Svaroga), která zformovala naši sluneční soustavu, ale již na jiné úrovni než na které tvořil samotný Rod.

Píseň rozlišuje tvoření Roda a Svaroga, z uvedeného je zjevné, že postavení planety Země a jejího souputníka Měsíce ve Sluneční soustavě a dalších planet v ní není náhodné, ani není původní Rodem stvořené seskupení, ale že další mocné vědomí a rozum Svaroga – syna Roda provedl současné harmonické uspořádání, kterému se podivují i současní vědci. Nebylo podobné uspořádání, jako je naše sluneční soustava, ve vesmíru zatím nalezeno. Zatím není velká část galaxie prozkoumána, ale i tak zatím nalezené planetární systémy mají největší a nejtěžší planety chaoticky umístěné nejblíže ke své hvězdě, zatímco u Sluneční soustavy je tomu zcela jinak. Terestrické planety jsou Slunci nejblíže, chráněny ze strany vnějšího prostoru největšími planetami (Jupiter, Saturn), navíc jsou všechny planety harmonicky uspořádané.

Rod je stvořitel, roditel, Bůh jsoucí a nejvyšší, rodící a nezrozený, pramen vesmíru. Je to bůh stvořitel pochopitelný pouze poznáváním zákonů vesmíru a sil v něm projevených. Je to tajemná síla, kterou se můžeme snažit pochopit, ale k jeho celkovému poznání se na naší úrovni nejsme schopni dostat. „Rod to jsou všichni bohové, i celé podnebesí, on je to co bylo, i to co se očekává, co se zrodilo i to co se zrodí.“ „A zrodil on carství nebeské…V nebesích vybudoval tři klenby on.“

Svarog je zrozenec Roda, nechal vytáhnout syrou Zem z hlubin bezedných. Svarog je zároveň tvůrcem i podzemního carství neboť jak se v Písni uvádí „v Zemi-matičce sklenul tři podzemní klenby, tři podzemní pekelná carství“. A Jušu mocného hada, kterého zrodil Rod, využil jako podporu pro Zemi, aby se znovu nepropadla do hlubiny bezedné (aby se galaxie nerozlétla do hlubin vesmíru).

Co se týče hada Juši a Země, kterou podpírá, tady se hovoří o veškeré zemi (pevné hmotě) galaxie a had Juša představuje galaktické spirály, které obsahují (drží) všechny hvězdy a planety ve tvaru hadích zákrut v galaktickém disku. Protože se hovoří o třech podzemních carstvích, bude mít naše galaxie pravděpodobně za sebou ležící 3 galaktická ramena ve směru od umístění sluneční soustavy (Země) k vnějšímu okraji galaxie. Stejně tak Rod, když sestavil carství nebeské, vybudoval v nebesích tři klenby, tj. od planety Země směrem ke středu galaxie jsou 3 zákruty galaktických ramen. Nebesa jsou umístěna v blízkém okolí centra galaxie. Celkem má tedy galaxie 6 za sebou jdoucích zákrutů v galaktickém disku (možná i 7 a na tom 7. pravděpodobně leží naše sluneční soustava).

HNewbergApJRippledGalaxy4--644x362Had Juša je představa síly, která drží veškerou hmotu naší galaxie v rovině disku a v určité zavinuté struktuře prostřednictvím zvukových vibrací, které vytváří Svarog údery kladiva do kamene Alatýru, ten zvuk a vibrace se linou ze Svarogovy kovárny uprostřed galaxie a tím udržují galaxii v požadovaném tvaru a stavu.

Svarog tím, že sestavil galaxii a připravil Zemi jako matku živitelku pro budoucí živé bytosti, odvedl mistrovskou tvůrčí práci a proto je hoden obdivu a hoden oslavování.

Podivuhodnou roli hraje Šedá Kačena zrozená „z šedé pěny Oceánu-moře“. To znamená je zrozena z pěny mezigalaktických zárodečných energií (éteru). Ta vylovila hrst země z hlubiny bezedné ale až na třetí pokus, při kterém strávila v hlubinách bezedných tři léta. Svarog pak z té hrsti země zformoval Zemi-matičku. Později Kačena snáší železná a zlatá vejce, ve kterých jsou uloženy dvě síly NAV a JAV. Ze zlatých vajíček se rodí ptáci síly JAV (pomocníci bohů nebeských) a ze železných ptáci síly NAV (pomocníci pekelných knížat). Šedá Kačena tak snesla vejce jak silou NAV, tak i silou JAV počatá. Šedá Kačena, šedou pěnou zrozená, je ztělesnění zárodečné hmoty vesmíru, která může být využita jak k účelům tvoření, tak i k účelům destrukce.

Pak Svarog úderem na kámen Alatýr v nebeské kovárně (v centru galaxie) vytváří síly světlé a nebeské vojsko tím jak se po úderu rozlétly jiskry po nebi. Od jedné jiskry vzplane Země a zrodí se bůh ohně-Semargl a zároveň bůh větru Stribog, dva hlavní pomocníci Svaroga.

Černý Had se také připlazil k Alatýru a po jeho úderu se rozsypaly jiskry černé, ale ne po nebi nýbrž po podnebesí a zrodila se síla černá. Tady se může jednat o zrození nezářivých těles v galaxii, které nejsou v centru galaxie.

Roerich_Hlubinná knihaV básni o „Holubí (správně hlubinné) knize“ (sborník východoslovanských národních duchovních básní konce XV — začátku XVI století, v otázkách a odpovědích se tam podávají znalosti o vzniku světa, lidí, stavů, poznatky o geografii, vědě a jiné) se Alatýr spojuje s oltářem, umístěném v centru světa, uprostřed oceánu-moře, na ostrově Bujaně. Na něm stojí strom světa neboli trůn světového carství. Kámen je obdařen léčebnými a kouzelnými schopnostmi (z pod něho vytékají  léčivé řeky a rozlévají se po celém světě). Alatýr stráží moudrý had Garafena a pták Gagana.

Pak Píseň popisuje první velkou bitvu, která se rozpoutala mezi Pravdou a Křivdou, tedy mezi silami světlými a silami temnými, „to tehdy život bojoval se smrtí“. Tato bitva pravděpodobně probíhala v celé naší galaxii, týkala se jak carství nebeského, tak podnebesí. Síly NAV (temné síly) bojovaly se silami JAV (světlé síly). Výsledkem bitvy bylo vystěhování se Pravdy do carství nebeského a Křivda byla rozvátá po celém podnebesí. Protože ležíme v podnebesí na hranici s nebeským carstvím, bojuje u nás neustále Křivda s Pravdou o nadvládu nad našimi životy.

Nakonec Semargl a Stribog dva Svarožiči (všichni Svarožiči jsou Svarogovy děti) bojovali přímo proti Černému Hadu a výsledek se přikláněl hned na jednu hned na druhou stranu. Pak světlé síly vyzrály nad Černým Hadem a nakonec došlo k dělení podnebesí pomocí pluhu, který táhl Černý Had, na část patřící Svarogovi a část patřící Hadu Černému „zprava za mezí nechť je carství Svarogovo, zleva za mezí bude carství hadí.“ Podobný mýtus se uvádí i v Chetitských mýtech (viz Mýty staré Mezopotámie, 1977), ve zlomku Zpěvu o Ullikummim kde Upelluri, který žije v podsvětí a na němž jsou postaveny nebe a země (možná analogie hada Juši), hovoří o době, kdy bohové nebesa a zemi nožem rozkrojili „Když na mne stavěli nebesa a zemi, nevěděl jsem o ničem. A když došlo k tomu, že nebesa a zemi nožem rozkrojili, ani o tom jsem nevěděl…“

I Rod již na počátku od sebe odděluje protivné strany:Rozdělil Světlo a Tmu, Pravdu od Křivdy.“ Můžeme to přirovnat k monádě znázorňující síly Jin-Jang, čili JAV – NAV.

V prvních dvou klubkách Písní jsou popsány prvotní časy, časy tvoření vesmíru, naší galaxie a nakonec i planety Země a první velký boj mezi PRAVDOU a KŘIVDOU, který zasáhl i Zemi a zanechal na ní své stopy v podobě vysokých hor a hlubokých roklin. Na Zemi tehdy zahynuly první živé bytosti, které na ní tehdy žily.

Ve třetím klubku Písní se popisuje, jak byla po boji očištěna Země-matička (zřejmě ne jen přímo planeta Země, ale i ta) a do podzemního světa byl svržen Černý Had a za ním odešly všechny síly černé. Pak „Praděd-Rod Svarogu nebeskému přikázal osídlit podnebesí a stvořit lidi, ryby, zvířata a ptáky, zasadit lesy, trávy a květy. Aby ptáci létali pod oblaky, aby zvěř v lesích dováděla, ryby aby plavaly ve vodách.“ Nakonec stvořil Svarog lidi spolu s Ladou-matičkou, ale protože jim, jak se v Písních říká, Svarog nedokázal vdechnout duši, bylo to „plémě prvních lidí – silných, hrdých ale Pravdu neznajících“.

Mezi pekelnými vládci, kteří sestoupili do podzemního světa, je zmiňován velký podzemní kníže Vij a jeho strašné vojsko a zrození jeho potomků „On ve tmě pekelné vstoupil ve svazek s Matkou Zemi Syrou. A zrodili se tehdy v podzemní tmě a vyšli na světlo, otřásaje světem, velikáni Goryni Vijeviči.Hovoří se zde o nějaké rase obrovitých lidí – obrů, kyklopů, jak se nám tradují v pověstech a pohádkách, kteří byli pravděpodobně staviteli staveb z tzv. kyklopského zdiva a kteří žili na zemi společně s lidmi, které stvořil Svarog s Ladou-matičkou (to bylo plémě lidí žijící na Zemi před Potopou světa) a tito Goryni Vijeviči - kyklopové přišli z podzemního carství tedy z nějakých planet nacházejících se dále k okraji galaxie Mléčné dráhy.

SvjatogorZajímavé je také zrození dalšího Vijova syna Svjatogora, tak mohutného, že ho Země nebyla sto unést „Při jeho zrození bohatýrském zatřáslo se celé podnebesí. Je tak veliký Svjatogor, že i Matka Země sotva unese to dítě. Nemůže on chodit po Syré Zemi, je velký jako hora, chodí on po horách, na svém hřbetu jen hory vysoké Svjatogora mohou udržet.“ Tato pověst připomíná zlomek chetitského mýtu nazvaný „Zpěv o Ullikummim“ (viz Mýty staré Mezopotámie, 1977) kde bůh Kumarbi zplodil se skálou (zemi syrou) dítě Ullikummi, obrovského boha, balvan, který ve vodě vyrostl („do výšky měřil devět tisíc mil onen balvan, do šířky devět tisíc mil“), kterého ani Upelluri na svém těle nesnesl (Upelluri žije v podsvětí, na němž jsou postaveny nebe a země – možná analogie Hada Juši).

Pak Písně popisují založení sadu Irije (ráje nebeského) nepřístupného pro nezvané. „Poté byl Svarogem založen v horách Irij-ráj - obydlí posvátné. Tam v Irii pějí ptáci sladce, tam bystřiny křišťálové se jako stříbro lesknou, vystlané drahocennými kameny, v tom sadu jsou palouky zelené, na nich je tráva měkká, hedvábná, а květy jsou na paloucích azurové. Nedojdeš tam ani nedojedeš, tam jen bohové a duchové najdou cestu. Všechny cesty tam jsou neproježděné, kládami zanesené, hory neprostupné cestu přehrazují, řeky prudké cestu zaplavují. Všechny cestičky-pěšinky hlídají bazilišci s měděnými křídly a grifoni s měděnými zobáky.“

 „Když se rodili bozi věční, kolébala se Matka Syrá Země, svá místa opouštěly hory vysoké, bouře pěnily moře modravé, poléhala tráva, skláněly se lesy a duby vylétaly z kořenů.“ Bohové se rodili v době, kdy galaxie ještě byla mladá, nebyla upravena podle představ bohů. Ti ji teprve v boji s temnými silami upravovali do současné podoby.

Další klubka Písní popisují zrození a různé příběhy nebeských bohů a podzemních knížat tmy. Všechny připomínají různé slovanské pohádky. Je vidět, že pohádky sloužily jako tajná studnice nuceně skrývaných znalostí, které byly původně zapsány v těch mnoha knihách, které se během nástupu křesťanství ve velkém pálily.

Komentáře (0) Trackbacky (0)

Zatím žádné komentáře.


Leave a comment

Zatím žádné trackbacky