metelice.info nový pohled na dějiny Země a života na ní

4 – Člověk na Zemi – stříbrné období

"Druhé pokolení, už stříbrné, o mnoho horší
potom stvořili bozi, co bydlí v olympských sídlech;
ani vzrůst, ani mysl už nemělo jako to zlaté.
Století celé své veliké nemluvně, zákrska-syna
pečlivá matka si musela krmit a pěstovat doma;
ale sotvaže dospěl a dorostl na míru muže,
kratičký čas byl živ a nesl za hořem hoře –
z nerozumu; vždyť nedovedli svou pýchu a zpupnost
zadržet od druha druh, ani nechtěli uctívat bohy,
ani na oltářích těm blaženým spalovat žertvy,
jak je u lidí slušno a zvykem. A nakonec v hněvu
rozenec Kronův Zeus je vyhladil, protože pocty
blaženým bohům, jimž patří Olymp, nechtěli vzdávat.

Hésiodos, Železný věk; překlad - Julie Nováková

Ke konci zlatého období se lidé začali významně věnovat kolektivnímu tvoření, které je mělo zavést na cestu osévání vesmíru tvůrčími silami posilovanými touhou a láskou. Ale na několika důležitých místech na Zemi se lidé odchýlili od svých původně čistých úmyslů a zlákala je moc a sláva, která je svedla na cestu válek a vymýšlení krutých zbraní. Na svou stranu se jim potom podařilo zlákat i mnoho dalších lidí, kteří očekávali pro sebe prospěch.

V té době se začaly na některých kontinentech rozvíjet mocné civilizace, které ovládly a používaly obrovské tvůrčí ale i ničivé síly. Po těchto civilizacích se nám zachovalo množství monumentálních staveb postavených z tak obrovských kamenných bloků, se kterými bychom v současné době nedokázali ani pohnout a postavených takovým způsobem, který bychom nyní nedokázali zopakovat. Dosáhli zřejmě poznatků o podstatě hmotného světa mnohem hlubších, než máme dnes.

Králové těchto mocných států zpychli a začali toužit po nadvládě nad celým světem, nad všemi zeměmi a jejich nerostným bohatstvím, nad lidmi a jejich hmotnými statky. Vládci těchto států vyvolávali mezi sebou rozbroje a docházelo k ničivým válkám, ve kterých bylo použito množství různých zbraní hromadného ničení a bylo zahubeno mnoho lidí.

Znali mocné zbraně, které všemi možnými způsoby používaly oheň, jiné zase sílu proudu vody, další ničivou sílu vzdušných živlů, a další zbraně dokázaly využívat sílu země, dokázaly vytvořit nový kus země nebo vztyčit kopec, otevřít hlubiny země a využít její vnitřní sílu a znali i zbraň, kterou mohl být i velký kus země zničen. Použití zbraně podobné dnešní atomové zbrani je znatelné v místě současné pouště Taklamakan. V těchto místech je zemská kůra tak pevná, že u ní nedošlo k vyvrásnění v době, kdy se zvedaly Himaláje. Musela tam působit taková síla, která spekla a tím tak zpevnila horniny, že nepovolily a byly vyzdviženy jako obrovská oválná plošina.

O použití zbraní podobných atomovým se píše v indických védských spisech, které hovoří o těchto dávno minulých dobách, počínaje dobou kdy byla Země zachráněna vytažením z temných hlubin vesmírného moře. Ve Védách jsou uloženy informace pradávné společnosti Áriů, která přišla do Indie ze severu z oblasti Hyperborey a Védy přinesla s sebou. Hovoří se tam i o mnoha válkách, ve kterých zahynulo mnoho miliónů lidí, a některá z těchto bitev mohla být onou bitvou, kde byly použity takové mocné zbraně, které daly vzniknout poušti Taklamakan.

Ve Védách se také hovoří o tom, že Země často vítala návštěvníky z jiných planetárních systémů naší galaxie. Navštěvovaly ji lidské bytosti z oblasti centra galaxie, kde se lidé dožívali, ve srovnání s životem lidí na Zemí, tisíce let. Pro své vesmírné cesty používali letadla, která dosahovala obrovských rychlostí a pohybovala se snadno po celé galaxii. Těmto cizincům se říkalo „bohové“, protože sídlili na planetách vyšších, bližších středu galaxie a jejího mohutného energetického zdroje a měli větší znalosti, než pozemšťané.

Pohoří Himaláje existovalo už v době, před nárazem indického poloostrova do jihoasijského pobřeží, ale nebylo tak vysoké a rozsáhlé. Říkalo se tak dnešnímu pohoří Transhimaláj. V tomto pohoří měli sídlo mocní „bohové“ tehdejšího věku. Svá sídla měli v oblasti hory Méru, Kailásu, Gandhamádany, Trišringy a Makaragiri. Ještě dnes je možné vidět úpravy vrcholků hor do rovných plošin a úpravy celých horských hřbetů pro účely výstavby „města bohů“. Podnebí bylo v okolí příznivé, rostly tam lesy plné zvěře, slonů, tygrů, medvědů, jelenů a okolní hory byly porostlé kvetoucími stromy a obsazené množstvím ptactva, zemi pokrývaly koberce hebkých trav a lučních květů a v okolí byla spousta nádherných jezer s labutěmi a jinými vodními ptáky a spousta pávů.

Mnoho lidí, kteří měli dobré úmysly, si uvědomovali, že svět té doby stojí před velikou zkázou, která bude způsobena buďto válkou nebo možná věděli o brzkém příletu potulné planety Nibiru a začali proto v zemi hloubit hluboké tunely. Do těchto tunelů a umělých jeskyň bylo vloženo moudrými lidmi vědění těch dávných velkých civilizací. Doufali, že takto bude snad zachováno vědění pro lidi, kteří možná přežijí. Tunely byly hloubeny tak, že hornina byla zvláštním přístrojem natavována a zároveň tvarována do požadovaného tvaru.

Ve starých pověstech se vypráví, že existuje podzemní svět, který je obydlen lidmi, kteří ovládají zvláštní síly, které se vymykají současnému lidskému poznání. Možná, že tam stále ještě žijí lidé, kteří se v těch dávných časech před onou pohromou do podzemí schovali a vzali si s sebou svá zvířata i semena plodin a zůstali tam žít i nadále, protože po pohromě byl svět zničený a nevábný, nepříznivý pro přežití tak mnoha lidí, kteří se do podzemí schovali.

Do podzemí se prý dá vejít různými trhlinami ve skalách a kopcích nebo šachtami starých dolů, ve kterých se kdysi kutaly drahé kovy. Ti nemnozí, kteří měli to štěstí a podzemní svět navštívili, hovoří o tom, že je osvětlený umělým denním světlem, roste tam tráva i stromy, lidé bydlí v domech hloubených v zemi a krásně, ale jednoduše vybavených. Tito lidé jsou krásní, vypadají mladě i ve starším věku a ovládají takové energie, které jim umožnily odstranit války. Ovládají také dokonale své duševní schopnosti, které používají jen k tvůrčím účelům.

Ve srovnání s dnešní dobou to bylo stále období vskutku krásné, ale bohužel přišlo ono očekávané, a zhoubné někdy před 20000 lety, kdy se udála velká katastrofa. Zemi zasáhl mocný úder, který byl buďto způsoben nějakým kosmickým tělesem, nebo byl výbuch způsoben lidmi uměle. Místem tohoto úderu byla severní polokoule v oblasti Atlantského oceánu poblíž severoamerického kontinentu. Vzniklá katastrofa způsobila rozsáhlé změny na povrchu Země. Nezvratným důsledkem byl i odklon zemské osy od roviny oběhu kolem slunce a geologický severní pól se odklonil do oblasti jižní části Grónska. V důsledku naklonění zemské osy došlo ke vzniku zalednění v oblastech pólů Země. Z toho důvodu se markantně změnilo počasí podle toho, jak daleko od pólů se různé oblasti země nacházely. Začaly se střídat roční období a přišla i zima, což bylo dříve nevídané. Důsledkem této katastrofy bylo také vymření dinosaurů, jinak zvaných draků.

Katastrofa zasáhla celé civilizace i životy lidí, mnoho z nich tuto katastrofu nepřežilo, mnoho přeživších se muselo stěhovat do jiných míst a budovat opět vše znovu od začátku. Země opět ukončila rozvoj lidské civilizace, která ač byla určena jako správce Země, selhala a ve sporech, válkách a neshodách dovedla Zemi jen k další katastrofě.

publikováno: 27.7.2010

poslední úprava: 7.9.2014

Komentáře (0) Trackbacky (0)

Zatím žádné komentáře.


Leave a comment

Zatím žádné trackbacky