metelice.info nový pohled na dějiny Země a života na ní

Etruská zrcadla

V Etrurii se našlo množství plochých kulatých předmětů s rukojetí připomínajících zrcadlo, na jejichž jedné straně je vždy vyryta nějaká kresba, druhá strana je hladká, bez kresby. Většina z těchto kreseb zobrazuje mytologické scény, které známe z řeckých pověstí, pouze jména hlavních hrdinů jsou etruská. Uvádím několik příkladů rytin a interpretaci nápisů, které výjevy doprovázejí.

1. Je soudce tří

Přepis etruského nápisu po okraji zrcadla:

mědzrva : uni : turan : ě lažščen trě

Překlad:

Mědzrva - ochránkyně mezí, hranic (Aténa) : Uni - ta, která svazuje , či žije ve svazku manželském (Héra) : Turan (Afrodité) : Soudce tří (Paris)

Jedná se o zobrazení Paridova soudu, kdy měl Paris rozhodnout mezi třemi nejvznešenějšími a nejkrásnějšími bohyněmi o tom, která z nich je nejkrásnější a ocenit ji podáním jablka. Paris vybral Afrodité, zde pod jménem Turan a ta mu za odměnu slíbila za manželku nejkrásnější ženu na světě Helenu. Paris ji získal únosem a tímto činem byl dán impuls k rozpoutání Trojské války, o které hovoří ve svých zpěvech řecký básník Homér.

2. Heráklův nárok

Zrcadlo bylo nalezeno ve Volteře a je uloženo v místním archeologickém Museo Etrusco Guarnacci, datuje se do 3. stol. př. n l.

Přepis etruského nápisu z tabulky vyryté v pravém horním okraji zrcadla:

ěča : srěn : tva : ižnač : dzěrčlě : únial : član ora : sčě

Překlad:

je schválen tvůj nárok (požadavek) Dzěrčlě (Herákle), spojen s členy rodu jsi

Výjev pojednává o příběhu známém z řecké mytologie a to o přijetí Herákla do sboru bohů tím, že ho odkojila samotná Héra.

3. Božská a pozemská milenecká dvojice

Zrcadlo je uloženo v Museo Archeologico Nazionale ve Florencii

 

Přepis etruského nápisu po okraji zrcadla:

ě lažščen trě : ěliněia : turan : laran

Překlad:

Je soudce tří (Paris) : Je sličná (Helena) : Turan (Afrodité) : Laran - štítonoš (Arés)

4. Arés a Ocelový muž

Zrcadlo je umístěno v Museo Archeologico Nacionale ve Florencii.

 

Přepis etruského textu, jmen u postav:

čelsčlan - laran

Překlad:

člen ocelových mužů (Giganti) - Laran (Arés)

5. Zrození Atény

Zrcadlo je umístěno v Museo Archeologico v Arezzu

 

Přepis etruského textu - jmen u jednotlivých postav:

sěolan - danr - tina - dalna

Překlad:

Sěolan (Héfaistos) - Danr - Tina (Zeus) - Dalna

Na zrcadle je scéna známá z řecké mytologie jako zrození bohyně Atény v plné zbroji z Diovy hlavy. Zeus totiž spolkl svou první manželku Métis, která byla zrovna v očekávání dcery, protože se obával, že ho její děti zbaví vlády. Když se měla Aténa zrodit Zeus požádal Héfaista, aby mu sekerou rozťal hlavu. Héfaistos tak učinil a Aténa tak přišla na svět. V etruském podání je jméno Héfaista Sěolan a jméno Dia Tina. Proto tvrdím, že jméno Aténa (A-tina) znamená z Tina (zrozená z Tina). Proto etruské jméno Dia Tina musí být původní, tedy staršího data než jméno Zeus. Jméno Tina je příbuzné slovu Týn, Týniště, což je hrad ochranná stavba. Proto vykládám jméno Tina jako Ochránce a Aténa jako jeho dcera je Ochránkyně. K porodu došlo za pomocí dalších dvou bytostí asi bohyň etruských Danr a Dalna. Jejich eqivalent se mi zatím v řeckém podání nalézt nepodařilo.

6. Božské dvojice

Přepis etruského textu:

laran  turan  mědzrva  aclu

Překlad:

Laran (Arés)  Turan (Afrodité)  Mědzrva (Minerva-Aténa)  Aclu (Apolón)

Z těchto uvedených příkladů je zřejmé, že Etruskové (Slované žijící na území Etrurie) měli pro bohy, které známe z řecké mytologie svá vlastní jména. Z etruských jmen bohů vycházela posléze římská jména bohů (viz Mědzrva - Minerva, Uni - Juno) a zdá se, že i některá řecká (Tina - Atina - Aténa). Nám známá řecká mytologie byla dobře známá i v krajích Etrurie, ale nebyl to žádný myšlenkový dovoz, byly to jejich vlastní paměti, jejich vlastní příběhy. V některých maličkostech se lišily od řeckých pověstí, třeba v tom, že v řeckém podání byl Herákles kojen Hérou v kojeneckém věku, zde v etruském podání je  jeho symbolické odkojení chápáno jako magický akt přijetí za člena božského rodu v dospělém věku.

7. Bronzové zrcadlo z Tuscanie

Přepis etruského textu kolem zrcadla zprava doleva:

veltune učern viavi taržunus radlo

Překlad:

Veltune (nejvyšší etruské božstvo, podle některých indicií možná římský Saturn)

učern (může být název kněžského úřadu božstva Veltuna)

viavi - vyjeví

Taržunus - (asi Tarquinie, zakladatel etruského města byl Taržies)

radlo - (může být ona vyoraná brázda, která určovala hranice města, kde byly vztyčeny hradby)

Přepis etruského textu nad hlavou skloněného mladíka:

cava taržies

Překlad:

Cava Taržies - bývá vykládáno jako etruské jméno chlapeckého boha Tagese, který Etruskům předal jejich "svatou nauku" Římany nazývanou "disciplina Etrusca"

Na zrcadle ze 3. století př. n. l. je tedy podle mne zobrazen akt předcházející založení města Taržnus (Římany zvaných Tarquinií). Veltune je zatím znám jako nejvyšší božstvo na území Volsinií. V tamní svatyni Fanum Voltumnae, která se každoročně stávala dějištěm velkých náboženských slavností, ho uctívali jako boha-ochránce svazu dvanácti etruských měst. Žádné etruské město nevzniklo jako nahodilé a neplánovité nakupení lidských obydlí. Etruské město bylo vždy zakládáno podle svatých zákonů, bylo jakoby buňkou světového prostoru, řízenou všezahrnujícím řádem. Tages (Cava Taržies) dal Etruskům vědění, které sepsali do své "discipliny Etruscy". Obsahovala svaté zákony, předpisy a pravidla, podle nichž se závazně řídil veškerý život Etrusků.

Tarquinie byly dle dochovaných mýtů nejstarší a nejdůležitější etruské město a velkým kulturním střediskem s universitou, kde se vyučovala "disciplina Etrusca". Také archeologie potvrzuje, že to bylo možná nejstarší sídliště v Etrurii jeho historie sahá do 1. poloviny 7. stol. př. n. l. a vykazuje obrovské bohatství, zpracovávaly se tam kovy. Sousední pohoří Tolfa uchovává nejstarší stopy po hornictví v Etrurii.

Triumf se u Etrusků slavil jízdou na zlatém kočáru taženém koňským čtyřspřežím. V horní části zrcadla je vidět ženu jedoucí na takovém voze. Jde pravděpodobně o bohyni vítězství Niké, božskou vozatajku, která dle mytologie pomohla Diovi ve vítězství nad Titány.

8. Příběh Parida a Heleny a Trojské války

Příběhy Trojské války jsou častým motivem zobrazovaným na etruských zrcadlech.

Zrcadlo s motivem „Léda s labutí“ (labuť podoba boha Dia). Léda s Diem zplodili mezi jinými dětmi také krásnou Helenu, pozdější Paridovu manželku. V Etruské podobě je Léda zvána Turan, což je bohyně Afrodita sama, Helena je etrusky zvaná Ěliněa.

 

 

 

 

„Paridův soud“, Hermes předává jablko sváru bohyni Turan (Afroditě), kterou vybral Ělažentre (Soudce tří – Alexandros - Paris, na zrcadle na ni Paris ukazuje prstem) jako nejkrásnější, poté co mu slíbila za ženu, nejkrásnější ženu na světě. Tedy ta nejkrásnější žena na světě byla podle etruské verze dcera samotné bohyně Turan (Afrodity) Ěliněa (řecká Helena)

 

 

 

 

Na dalším zrcadle je zobrazena stojící bohyně Turan (Afrodita), na polštáři na lůžku leží její dcera zde zvaná Ělina (řecká Helena) a na druhém polštáři její malá dcera zde zvaná Ěrmania (Hermioné) podle řeckých bájí byla Hermioné dcerou Meneláa a Heleny. Zde sedí u lůžka Ělažsantre (Alexandros - Paris), takže je možné, že podle etruské verze je Hermioniným otcem Paris.

 

 

 

 

Ělžsntre (Soudce tří – Alexandros - Paris) Ělinei (Helena) Crisida (asi Kasandra, sestra Paridova, Apolón, kterého Kasandra odmítla a on ji proklel tak, aby nikdo neuvěřil jejím předpovědím, což se stalo osudným pro město Tróju v případě její věštby ohledně jejího bratra Parida) Ažle (Achiles – řecký hrdina u Tróje)

 

 

 

 

 

I na tomhle zrcadle je námětem pověst o Trojské válce. Zprava je Necle (? Někdo z Tróje má frýžskou čapku jako mívá na zrcadlech Paris), vedle je Ělině (Helena), pak z leva Ažle (Achiles) a vedle něj žena zvaná Dědis (pravděpodobně Thétis – matka Achilova), uprostřed dole stařec Udste (možná Odyseus).

Komentáře (0) Trackbacky (0)

Zatím žádné komentáře.


Leave a comment

Zatím žádné trackbacky