metelice.info nový pohled na dějiny Země a života na ní

Kovový plátek z Cerveteri

plátek byl nalezen v městě Cerveteri (etruský název města - Cisra), pochází z 6. stol.př.n.l. (u Hor. 52.)

 

 

Přepis etruského textu:

 

1. mě i nědúnašče ta v dzělěpú

2. měl i ščei a ioi  aúrě naiědě ěra i ničě ě canan

3. mě i niče dúmě a mě imě a dúmě ar

 

Překlad:

1. ani mi nefouká tam v Dzělěpú

2. měl (jsem) i včely a jejich auru, nadejde doba a ničí je kananejci (kupci z Fénicie nebo Kartága-Punové)

3. také mi ničí domov a mé jméno a domov ar

 

Výklad:

 

Jde o výmluvnou stížnost starousedlíka z obce Dzělěpu (obcí tohoto jména je v Srbsku mnoho), který je oráčem (áriem – „mě imě a dúmě ar“), jehož obživou je obdělávání půdy a s tím související včelařství - včely zaručují opylování květů a zajišťují tak bohatou úrodu, navíc poskytují zdravý a chutný produkt, med. Pisatel si stěžuje na cizince, Kananejce, kteří jsou lidé neusedlí, živí se obchodem, neznají hodnotu půdy a zákonitosti kvalitní sklizně, jsou pouhými konzumenty, obchodníky, jde jim o zisk za jakoukoli cenu, bez ohledu na ostatní. Ničí mu včely, tím i jeho úrodu a živobytí a jeho domov. Jde o první zaznamenanou kritiku importovaného způsobu života, který vedou ti, kteří ovlivnili na několik tisíc let další osudy původního Italického – slovanského obyvatelstva žijícího zemědělsky usedle, v souladu s přírodou. Cizinci se pravděpodobně snaží vytěžit co nejvíce medu, který berou včelám v nadměrném množství či v nevhodnou dobu a včely strádají podvýživou a hynou na různé nemoce (podobně jako dnes).

Vkrádá se mi myšlenka na biblický příběh o Kainovi a Abelovi, kdy Kain coby zemědělec obětuje bohu plody ze své úrody a bůh jeho oběť nepřijímá. Jeho bratr Abel, který je pastevec a obětuje ovečku ze svého stáda je na tom lépe, tato oběť se bohu líbí a bůh jeho oběť přijímá. Tím bible nepřímo vyzdvihuje pastevecký způsob života. Starozákonní Bible je text zrozený v oblasti blízkého východu, v oblasti, odkud vyšli Kananejci, je to jejich tendenční náboženský text, oslavující jejich způsob života. Oni byli potomky pastevců, pojídačů masa, obchodníků, lišili se od usedlých zemědělských áriů, vegetariánů, lidí mírných, pokorných, milujících zpěv, poezii a žijících v souladu s přírodou.

Komentáře (2) Trackbacky (0)
  1. Ten poslední odstavec je příliš spekulativní. Nad příčinami Božího přijetí či nepřijetí té které oběti lze přemýšlet a domnívat se to či ono. A klíčové postavy Izraelského starověku jistě nebyly beze smyslu pro poezii a pokoru. Mojžíš, David, proroci…
    V těch lidech, kteří komusi agresivně brali úrodu a včely bych spíš viděl předobraz dnešních neoliberálů, kapitalistů.

    • S tím posledním odstavcem, který jste napsal na 100% souhlasím. Ten první je komplikovanější, a dalo by se o něm polemizovat tak jako o mém posledním. Ale v tu chvíli, kdy jsem tu myšlenku psala jsem myslela hlavně na rozdíl mezi tvůrčím, přemýšlivým, činorodým způsobem života a životem spotřebitelským, činorodým pouze v oblasti rychlého zisku. Je pravda, že dnes už bych to asi takto nenapsala.


Leave a comment

Zatím žádné trackbacky