metelice.info nový pohled na dějiny Země a života na ní

Nápisy na sochách

1. Bronzová socha řečníka z Pille u Transimenského jezera, uložená v Museo Archeologico Nacionale ve Florencii, jde o impozantní sochu v životní velikosti. (u Hor. 60.)

 

Etruský nápis:

řečník - etruský text

 

 

Přepis do latinky:

aulěščei . mětělišče . vě . věsial . členščei

čen . plěrěšče . těčě . sanščel . těnině

tuoiněšče . žisvličšče

Překlad:

aulou metelice věje, spojují se členové (lidé)

zatím co ve volné přírodě plyne snivé  přemýšlení stinně,

po svém (svojsky),  jiskrně (živě)

 

Etruské slovo auleščei znamená aulou (7.pád). Význam slova aula je místnost pro velké shromáždění, tento pojem se užíval nejen v případě výrazu pro místnost pro velké shromáždění lidí tedy dnešní aula, ale pravděpodobně i v případě jiných shromáždění např. včelího společenství. Dnes už v novodobé češtině je místnost pro včelí shromáždění zkráceno a říkáme úl, ale ve starší češtině (ještě na počátku minulého století) se používalo slovo ouly pro včelí úly, to není daleko od auly a hluk v aule silně připomíná hučení včel v oule (úlu).

Etruské slovo členščei znamená členové, jednotlivé živé jednotky a součásti shromáždění v oulu (auly)

 

2. Socha sedícího chlapce, který prý zobrazuje dětského boha „Tagese“. (u Hor. 70.)

Etruský nápis:

socha sedícího chlapce - etruský text

 

Přepis do latinky:

plěrěšče zěč sanščel čvěr

 

Překlad:

ve volné přírodě zjeven, snivého přemýšlení vykladač


 

3. Socha stojícího mladíka. (u Hor. 59)

 

Etruský nápis:

socha stojícího mladíka - etruský text

 

 

Přepis do latinky:

mi . plěrěšče . scularě . ar i timi .

pasti . ruprišče . trče . člen . čeža

 

Překlad:

v přírodě jsem se naučil o zemi a tmě (kosmu)

padnout do díry běhaje člen (člověk) z toho těží


 

4. Socha chlapce s vodním ptákem. (u Hor. 58)

Etruský text:

socha chlapce s vodním ptákem - etruský text

Socha chlapce s vodním ptákem

 

 

Přepis do latinky:

věliašče . panačnal . o úploašče . alcan . a ě naže .

člen . čeža . tuoiněšče . tlěnažeišče

 

Překlad:

velice dobře pochopil (opanoval znalost) plavání alky (vodní pták) a její nohy

člen (člověk) těží svojsky, s nohama na zemi

 

5. Socha ženy s mastí (u Hor. 64)

Etruský nápis:

 

 

Přepis textu do latinky:

LAR(Š)Ě : LĚČN : IU(R)ČĚ BIRĚŠČĚ UDUR LANUĚ IDI

 

Překlad:
schovávám : léčivý : bez vybraný rána pomalu odchází

Jedná se o sošku půvabné mladé ženy s korunkou na hlavě a se škatulkou v jedné ruce a v druhé ruce má jakýsi malý předmět, který drží lehce vysunutý z dlaně. Podle provedeného překladu by mohla soška zobrazovat léčitelku.

 

6. "Chiméra" z Arezza

Je to bronzová socha, která byla nalezena roku 1553 v Arezzu. Pochází asi z 5. stol. př. n. l. a je uložena v Archeologickém muzeu ve Florencii. Původně byla nalezena bez ocasu, ten byl k soše doplněn až v 18. století. Na přední noze má etruský nápis.

Přepis etruského textu:

tinščečvil

Překlad:

Tiniovo zvíře - nebo jinak - zvíře z týniště

Stejný nápis nese i socha grifona, která je spolu s "chimérou" zobrazena na této reprodukci ze 17. století (kde je chiméra ještě bez ocasu).

Podle mytologie byla Chiméra strašné, oheň chrlící monstrum, které terorizovalo Lýkii. Místní vládce na ni poslal Bellerofonta, aby se jí zbavil. Chiméra prý měla měla zepředu podobu lva, veprostřed divoké kozy a zezadu draka. Bellerofontés za ní přiletěl na okřídleném koni Pegasovi. První šíp, který vystřelil Chiméru jenom zranil, zaútočila na něj ohněm svých tří tlam, bušila dračím ocasem, vysoko za ním vyskakovala, až se země otřásala a skály pukaly. Bellerofóntés dal nakonec na hrot svého kopí olovo, které se v plamenném chřtánu obludy roztavilo a spálilo jí vnitřnosti.

Báje tedy popisuje podle všeho mnohem hrozivější monstrum, než zobrazuje zmíněná socha s nápisem TINMCFIL.

Sumář:

Nalezené bronzové sochy nesou na sobě krátké a výstižné nápisy. Jsou to nápisy hovořící o postoji jejich tvůrců k životu a o jejich filosofii. Zdůrazňují vztah člověka a přírody a přírodu popisují jako velkou učebnici člověka, jako zdroj moudrosti a poznání. Z nápisu na bronzové soše řečníka z Pille je možno rozpoznat filosofický rozpor mezi nově zavedenou civilizací řízenou či lépe ovlivněnou nejbohatší kannánskou – punskou obchodní šlechtou a původní italickou – slovanskou civilizací. Poukazuje se zde na kvalitativní rozdíl v komunikaci mezi řečníkem a posluchači v aule a komunikaci ve volné přírodě s okolní přírodou. V komunikaci s členy uzavřenými v aule je cítit napětí, nervozitu, soupeření o vliv, boj názorů, zatímco při komunikaci s přírodou jde o vzájemné obohacování, volné předávání myšlenek při otevřené mysli a čistých úmyslech, z toho plynoucí uvolnění, nadšení a radost. Situace v Etrurii podává barvitý obraz střetu dvou odlišných civilizací, je to střet zemědělců a obchodníků (původních pastevců) je to střet dvou způsobů života, dvou filosofií.

 

Komentáře (7) Trackbacky (0)
  1. Pekný deň,
    prikladám dva preklady na porovnanie k prekladom p. Horáka:

    1.
    Soška mladíka s obetným tanierikom
    u Hor. č 63: Herec pri vystoupeni
    Mi : čana jašče
    Môjho syna jastvie (t.j. bytie) = podobizeň môjho syna

    2.
    Soška ženy s korunou z majetku Medicejskych
    u Hor.č.64: Bohyně medicejská

    Larčjě :?iě čn : iuč se wirešč uourlanujeiči
    Smrteľník na veky sa nauč. Čo dáš do brázdy, to pozbieraš.

    • Dobrý den, Světlano,
      děkuji za vaše připomínky k překladům. Jsem ráda, že to někoho zajímá a je schopen se do problému ponořit. Co se týče překladů těchto dvou textů, které uvádíte. Nevěnovala jsem se jim z toho důvodu, že jsem nenašla nikde fotku toho předmětu, kde by byl vidět skutečný zápis textu. Horákův přepis je mnohdy nesprávný, proto raději foto. Pokud bych vzala, že jeho přepis je u č. 63. správný, pak by v latince mohl znít takto:
      mi : danošče
      překlad by pak potvrzoval váš název sošky „soška mladíka s obětním talířkem“
      protože slovo danošče by mohlo znamenat darovat, či obětovat takže
      daruji

    • Co se týče překladu č. 64, tak tady uvádím:
      přepis:
      LAR(Š)Ě : LĚČN : IU(R)ČĚ BIRĚŠČĚ UDUR LANUĚ IDI
      překlad by pak mohl být takto:
      schovávám : léčivý : bez vybraný rána pomalu odchází
      Jen pro ilustraci, jedná se o sošku půvabné mladé ženy s korunkou na hlavě a se škatulkou v pravé ruce, v levé ruce má jakýsi malý předmět, který drží lehce vysunutý z dlaně. Možná soška léčitelky.

  2. Tedy, je mi líto jedné věci: když jsem na Vaše stránky poprvé zavítal, byl jsem celkem nadšený, že někdo pokračuje v práci A. Horáka. Bohužel, poté co jsem došel až (jen) sem, nemám prostě sílu pokračovat. Netvrdím, že A. Horák měl ve všem pravdu – to ostatně vyvrátil Igor Tureček výkladem lineárních písem A a B, ovšem jeho rozbor každého nápisu je protkán jazykovým přehledem a logikou. Což u Vás postrádám. V této sekci jste mě přesvědčila, že Váš výklad a „úprava Horákovy metody“ je prostě z mého pohledu chybná. Například tvrdíte, že dvojtečky oddělují jednotlivá slova. Co potom například soška údajné léčitelky? Slovo „Sl IU(R)ČĚ BIRĚŠČĚ UDUR LANUĚ IDI“ by podle Vás mělo být jedno, tedy s jedním významem. Je patrné, že se snažíte vycházet spíše z pocitů než z logiky a rozboru slov. Je to patrné i z toho, že některým slovům dáváte až příliš velkou množinu možných významů. Z mého pohledu je Horákův výklad mnohem propracovanější a tedy i pravděpodobnější. Přesto Vám přeji mnoho štěstí u dalších překladů…

    • Je poznat, že jste muž, cit pro jazyk vám vskutku chybí. Pokud trváte na správných překladech a metodě přepisu písmen pana Horáka tomu jinak být ani nemůže. Čtete veškerou Horákovu interpretaci kolem jeho překladů a samotné překlady moc nezkoumáte. Stačí vám prostý rádo by logický výklad. To, že to Horákovi skřípe na každém kroku si díky tomu nedokážete připustit. OK, neberu vám to, je to váš výběr. Je pravda, že bych mohla přidat více vysvětlivek ke svým překladům, ale nedovolí mi to pracovní vytíženost. Možná přidám časem. U sošky léčitelky jsem originální text neviděla, pracuji pouze s přepisem, který jsem našla v Horákově knize. Dvojtečky mezi slovy mohly být stářím textu setřeny či je někdo při přepisu přehlédl. Nechtěla jsem zde tento text původně uvádět (z toho důvodu, že jsem neviděla originální text), ale reagovala jsem jím na komentář Světlany – můžete si naši korespondenci prostudovat.

  3. Mimochodem – odkaz na jednu z prací Igora Turečka, přečtěte si závěr: Na náhrobcích v žádném případě nejsou osobní jména. K celkové úrovni práce Igora Turečka snad není co dodat – tak by měla vypadat každá vážně míněná práce v jakémkoliv oboru…
    http://www.veneti.info/multilingua/cesky/37-co-ukryvaji-napisy-na-hrbitove


Leave a comment

Zatím žádné trackbacky