metelice.info nový pohled na dějiny Země a života na ní

Stéla z Perugie

Jde o stélu z travertinu, která byla nalezena v Perugii a dnes je uložena v  tamním městském Museo Archeologico Nazionale. Jedná se o stélu 1,5 m vysokou a 0,8 m širokou, její vršek byl pravděpodobně odsekán. Na přední straně je vysekáno 24 řádků textu a na boční straně pokračuje dalších 22 řádků. Datuje se do období 3.-2. stol. př. n l. Je to moje nejoblíbenější stéla díky obsahu básně, která je na ní vysekána. Text začíná na přední straně a pokračuje na její pravé boční straně. Níže uvádím svůj překlad jejího textu.

50. u Horáka

stéla z Perugia - boční strana

Perugia stéla - přední strana

Přepis etruského textu:

1. Ě úrat . tan na . larěz úl
2. a mě važer laútn . věloinaščeě
3. ščetla a púnašče slělě očarú
4. tězan púščelěri těsnšče tě išče
5. raščeně ščeica a ma dzěn na cěr
6. chii věloina o úrašče a raščecě
7. rašče čěm úl mlěsč úl zučiě n-
8. ěsčiěcl túlarú

9. a úl ě ščei . věloinašče ar znal čl-
10. ěn ščei. oii . oil ščečuna . čě nú . ě-
11. nč pělič laroalšče a púněšče
12. člěn o únže úloě

13. palašče žiěm púščelě . věloina
14. dzinoa . ča cě múci ičlět masú
15. na cěršče ran čtloi i palščeti . v-
16. ěloina dzút na cěr . cěnězšče
17. masú . ačnina . člěl . apúna věl-
18. oina mlěrzinia . intě mamě-
19. r . čnl. věloina . ziašče a těně
20. těsně . ěča . veloinao úraščeo
21. a úradzě lútě sně raščeněčě i
22. těsnšče tě išče raščeněšče žimošče c-
23. ěloút a ščečun . a apúna měna
24. dzěn . na cěr . či čnl dzarě útúščeě

25. věloina šče
26. a těna zuč-
27. iěn ěsči . i c-
28. a šče cělaně-
29. oi púlúmže
30. vašče cěloi .
31. rěněoi . ě ščet-
32. ač věloina
33. a čilúně .
34. túrúně ščeč-
35. úně . zěa zúč-
36. iěn ěsči . a o
37. úmičšče . apú-
38. našče. cěnon-
39. a ama .vělo-
40. ina apúna
41. o úrúni . ě ni-
42. zěriúna . čl-
43. a . oil . o únže
44. úloliž . ča
45. čěža . z iže úlě


(Překlad):

(je pořádek tam uvnitř úlu)
(a mé úvahy zní, zcela výjimečně)
(světla a kouř slinuly v kouzlo)
(tězan volněji teskníce tě hledá)
(roste včelka a má den za večer)
(dumá věloina o odpovědnosti a růstu)
(roste, zatímco úl se mele, úl bzučí)
(nespočetným množstvím těl)

(a úl je včel, výjimečně ar znal členy)
(včel, oj, medu chtivý, který čichá)
(jejich pyl, schraňovaný a plněný)
(členy pro užitek úlu)

(na venkově žijeme volně, věloina)
(obrovská, ta co nutí rozčlenit množství)
(za tmavých rán chladných a vyletět)
(věloina bzučí večer, ceníce si)
(množství, lačná členů, plnička věl)
(oina mletí zdroj, naléhavého mámení)
(ční, věloina pozoruje a skrytě)
(teskně, ječí, o odpovědnosti věloinině)
(a jejím úradku divě sní výrostek a)
(teskně tě hledá výrostka zimního)
(celoúd a chtivec a plnička mění)
(den na večer, nebo ční zarytě v tichosti)

(věloina chce)
(a skrytá bzučivě)
(promlouvá . a něco)
(chce cílenou)
(vůlí)
(zapojujíc celou)
(podstatu . je chtivá)
(věloina)
(a čilá)
(střádalka, chtivuška)
(hledí, bzučivě)
(promlouvá o)
(dovednosti)
(plnění, ctěná)
(matka, věloina)
(plnička)
(o výběru (medu) je)
(nevlídná, vyčleňujíc)
(med pro užitek)
(úloližů)
(co těží z jejich úlu)





Výklad:

Z tohoto textu je zřejmé v jaké úctě byly mezi tehdejším slovanským obyvatelstvem včelstva a jak tehdejší lidé znali jeho sociální skladbu a zároveň jak chápali významnou úlohu včelí královny, která dává včelstvu celkový smysl jejich konání. Zároveň text informuje o znalosti důležité a nezastupitelné úlohy včel pro dobrou úrodu jejich sadů a polí a z toho plynoucí jejich vlastní spokojené živobytí. Navíc byli pisatelé vynikajícími básníky, jejich texty mají příjemný rytmus a jsou zvukomalebné.

Porovnání překladů stély z Perugie (cippo di Perugia):

H - Antonín Horák ve své knize "O Slovanech úplně jinak"

M - Metelice zde uvedený překlad

Line 1 :

H - 1. Ě U HÚT TANČIJÁ LÁJEC U N-

(je (snad) chuť tančit, dlíc na n-)

M - 1. Ě úrat . tan na . larěz úl

(je pořádek tam uvnitř úlu)

Line 2 :

H – 2. ÁŠČEVÁCH DLA UTČÍJ VĚLÓJ NÁMĚ

(návštěvách u předků?Velké jméno (jsem))

M - 2. a mě važer laútn . věloinaščeě

(a mé úvahy zní, výjimečně)

Line 3 :

H – 3. MYL Á AWÚČÍJ A M-SLĚL Ě O ČARU

(měl jako vůdce a myslel, že pochází od kouzla)

M - 3. ščetla a púnašče slělě očarú

(světla a kouř slinuly v kouzlo)

Line 4 :

H – 4. VĚZAČÍJ WU MĚL JÁ ÍTĚ W ČÍMY ĚJÍM

(vězícího ve mně, Já jdouc ve stínu jeho (svého jména))

M - 4. tězan púščelěri těsnšče tě išče

(tězan volněji teskníce tě hledá)

Line 5 :

H – 5. PAMNĚM ÍCA AŠČA HĚČÍ ČIJÁCĚJÁ-

(pamětliv jsa ještě věcí a vní-)

M - 5. raščeně ščeica a ma dzěn na cěr

(roste včelka a má den za večer)

Line 6 :

H – 6. H JICH VĚLO ÍNAO. U RÁMA RÁMCĚ

(mal je velice jinak. V rámu rámce)

M - 6. chii věloina o úrašče a raščecě

(dumá, věloina o odpovědnosti a růstu)

Line 7 :

H – 7. RÁM ČĚ ŠČÚL ŠČLĚS ČÚL ŽUČIĚČÍJ

(rám tě srazil, přes víko vhozený)

M - 7. rašče čěm úl mlěsč úl zučiě n-

(roste, zatímco úl se mele, úl bzučí)

Line 8 :

H – 8. ĚSO TĚC U TULÁRU

(jsem teď v hrobce.)

M - 8. ěsčiěcl túlarú

(nespočetným množstvím těl)

Line 9 :

H – 9. A U ZĚMJI VĚLO INÁ MJÁ ZČIÁL. ČI

(A v zemi zcela jiné moje tělo. Či (jestli))

M - 9. a úl ě ščei . věloinašče ar znal čl-

(a úl je včel, výjimečně ar znal členy)

Line 10 :

H – 10. ĚČIMI W JÍ ÓCL MČÚ JA ČENU Ě

(jsem v něm vůbec, musím ovšem cenu jeho)

M - 10. ěn ščei . oii . oil ščečuna . čě nú . ě-

(včel, oj, medu chtivý, který čichá)

Line 11 :

H – 11. ČÍČ WĚLIČI Á DO ÁLM AWÚČIĚM

(cítit strašně, ale pro požitky vládnutím)

M - 11. nč pělič laroalšče a púněšče

(jejich pyl, schraňovaný a plněný)

Line 12 :

H – 12. ČIĚČÍ Ó UČICHÚLO Ě

(vonící, ó utichlo jest.)

M - 12. člěn o únže úloě

(členy pro užitek úlu)

Line 13 :

H – 13. WALAM CHIĚŠČ WU MĚL VĚLO INA

(Valem vší touhu ve mně zcela jinam)

M - 13. palašče žiěm púščelě . věloina

(na venkově žijeme volně, věloina)

Line 14 :

H – 14. HÍČIO A ČÁCĚ ŠČÚČIČ LĚT ŠČASU

(vrhám a doufaje srazit běh doby)

M - 14. dzinoa . ča cě múci ičlět masú

(obrovská, ta co nutí rozčlenit množství)

Line 15 :

H – 15. NÁDZĚJÁ MAJÁ A ČÍČ ZLO ÍJ WÁL MÝJ! V-

(toť naděje moje! A pocítit zlo, toť osud můj! V-

M - 15. na cěršče ran čtloi i palščeti . v-

(za tmavých rán chladných a vyletět)

Line 16 :

H – 16. ĚLO INÁ HÚT ČIJACĚJÁC ĚČIZM

(elice jiná je chuť, vnímající věčnost)

M - 16. ěloina dzút na cěr . cěnězšče

(věloina bzučí večer, ceníce si)

Line 17 :

H – 17. ŠČASU. AČ ČIJČIJÁČ LĚL AWÚČIJÁ VĚL-

(času. Ač nyní tušíc marnost vládnutí vel-)

M - 17. masú . ačnina . člěl . apúna věl-

(množství, lačná, členů, plnička věl-)

Line 18 :

H – 18. O INÁŠČ LĚJÁ ZIN I Á ÍN TĚŠČ A ŠČE-

(ice jináč marností smysl, aj jiných radostí a stras-)

M - 18. oina mlěrzinia . intě mamě-

(oina, mletí zdroj, naléhavého mámení)

Line 19 :

H – 19. R. ČČÍL VĚLO INÁ ŽIJÁ MATJEČÍ Ě

(tí. Nyní vše zcela jiné, co živě matoucí je)

M - 19. r . čnl . věloina . ziašče a těně

(ční, věloina pozoruje a skrytě)

Line 20 :

H – 20. TĚSNĚ ĚČÁ VĚLOŠČ AÓ ÚRAMÓ

(děsně, jsa množství běd napácháno.)

M - 20. těsně . ěča . veloinao úraščeo

(teskně, ječí, o odpovědnosti věloinině)

Line 21 :

H – 21. A U RÁHĚLU TĚSNĚ RÁMČIĚČEN

(Ale v rakvi těsně omezován)

M - 21. a úradzě lútě sně raščeněčě i

(a jejím úradku divě sní výrostek a)

Line 22 :

H – 22. TĚSNOM TĚJM RÁMČIĚM CHÍŠČO MĚ V-

(těsným tím rámcem, teskno mi v-)

M - 22. těsnšče tě išče raščeněšče žimošče c-

(teskně tě hledá výrostka zimního)

Line 23 :

H – 23 ĚLO U TAM ČÚČIJÁ AWÚČIJÁ ŠČENÁ

(elmi, jako tam cučící panovník sténám,)

M - 23. ěloút a ščečun . a apúna měna

(celoúd a chtivec a plnička mění)

Line 24 :

H – 24. HĚČI ČIJACĚJÁČI ČČÍL HÁRĚÚT U MĚ…

(věci bolestivé včíl hárají ve mně…)

M - 24. dzěn . na cěr . či čnl dzarě útúščeě.

(den na večer, nebo ční zarytě v tichosti)

Line 25 :

H – 25. nemá překlad

M - 25. věloina šče

(věloina chce)

Line 26 :

H – 26. nemá překlad

M - 26. a těna zuč-

(a skrytá bzučivě)

Line 27 :

H – 27. nemá překlad

M - 27. iěn ěsči .i c-

(promlouvá . a něco)

Line 28 :

H – 28. nemá překlad

M - 28. a šče cělaně-

(chce cílenou)

Line 29 :

H – 29. nemá překlad

M - 29. oi púlúmže

(vůlí)

Line 30 :

H – 30. nemá překlad

M - 30. vašče cěloi

(zapojujíc celou)

Line 31 :

H – 31. nemá překlad

M - 31. rěněoi .ě ščet-

(podstatu . je chtivá)

Line 32 :

H – 32. nemá překlad

M - 32. ač věloina

(věloina)

Line 33 :

H – 33. nemá překlad

M - 33. a . čilúně .

(a čilá)

Line 34 :

H – 34. nemá překlad

M - 34. túrúně ščeč-

(střádalka, chtivuška)

Line 35 :

H – 35. nemá překlad

M - 35. úně . zěa zúč-

(hledí, bzučivě)

Line 36 :

H – 36. nemá překlad

M - 36. iěn  ěsči . a o

(promlouvá o)

Line 37 :

H – 37. nemá překlad

M - 37. úmičšče . apú-

(dovednosti)

Line 38 :

H – 38. nemá překlad

M - 38. našče . cěnon-

(plnění, ctěná)

Line 39 :

H – 39. nemá překlad

M - 39. a . ama .vělo-

(matka, věloina)

Line 40 :

H – 40. nemá překlad

M - 40. ina . apúna

(plnička)

Line 41 :

H – 41. nemá překlad

M - 41. o úrúni . ě ni-

(o výběru (medu) je)

Line 42 :

H – 42. nemá překlad

M - 42. zěriúna . čl-

(nevlídná, vyčleňujíc)

Line 43 :

H – 43. nemá překlad

M - 43. a . oil . o únže

(med pro užitek)

Line 44 :

H – 44. nemá překlad

M - 44. úloliž . ča

(úloližů co)

Line 45, 46 :

H – 45., 46.  nemá překlad

M - 45.,46. čěža . z iže úlě

(těží z jejich úlu)

A vkládám ještě ještě jeden krásný a praktický článek o přirozeném způsobu chovu včel a odebírání medu.

Med a zdraví, obojí v jedné kládě.
Čím se liší domácí vajíčko od inkubátorového? Čerstvé nadojené mléko od vaší kozičky či kravičky, pasoucího se na čistých a voňavých loukách od toho, které dostanete na farmě, vybavené nejnovější technikou? Mrkev či jablka z vaší zahrádky nebo sadu od toho, co vyrostlo na jezeďáckým poli.

Čím se liší med z klády od medu z úlu, přičemž oba byli získány šetrným způsobem chovu včel? To není pohádka nebo výplod mé fantasie , ale živá realita, prověřená mnou v praxi.
Přede mnou stojí dvě sklenice s medem: jedna je z klády a druhá z úlu. ..Celý rok stály kláda a úl 15m od sebe, ale jsou to dva různé světy, dva různé životy, dvě různé chutě i vůně.
Všechno začalo z klády, ale přeteklo plynně do úlu, jako roj ve svobodném letu v plné síle. Včelaři nemají rádi tento proces, všelijak mu zabraňují , míchají se do života včel. Podle nich rojení není výhodné, rodina sebere menší množství medu. Avšak už Butkevíč, známý ruský včelař, potvrdil neefektivnost protirojových opatření. Aktivně využíval vylétající roje pro vytvoření velkých rodin-medovíků. Tyhle rodiny, sbírali mnohem více medu než silné rodiny držené soudobými včelaři.
Po několika pokusech získat roj jsem se rozhodl jít prošlapanou cestou, koupit balík včel, vychovat z něj rodinu a dostat od ní roj. Možná, že je to právě v této fázi nejoptimálnější cesta osídlení klády, ale závisí to na okolí a radivosti vás obklopujících včelařů.
I tak, podařilo se mi osvojit si technologii chovu včel v klasickém úlu klasickou metodou a zároveň chovat včelí rodinu v své první kládě. Učitelů bylo kolem dost, čtyři velcí z Krásnopoljanské louky- to je na Kavkaze v Adlerském kraji. Včelaři- mistři svého oboru, mnozí z nich to dělají po generace. Lidé milí, dobří, pracovití podobní na své malé pilné pracovnice. Ale v jejich životě existuje takové slovo jako „plán“ a pro vysloužilého včelaře „důchod“, a také jednoznačný styl myšlení, nepřipouštějící myslet , že by se včelařství dalo dělat jinak. V jejich názorech existuje názor, že včelařina dosáhla svého „vrcholu“ , a to nejracionálnější se už odráží ve způsobu organizace včelí pastvy. , kterou provádějí. A tak se to děje, před nimi je cíl dostat co největší produkci na výstupu a tomu i odpovídající výdělek.
Jak popsat včelařství? Práce fůra. Včelařství je práce velmi ale velmi namáhavá. Skoro 2/3 času duševní a tělesné aktivity věnují technologiím a manipulacím. A jak se to odráží na včelách? V Jejich postupné degradaci a degeneraci(zrůdnosti). Kde je teď hrdost,krása, bohatství Ruska- ruská včela? Kde je teď čistokrovková šedá horská kavkazská? Mutanti!.. O tom, jak se to stalo se nechce mluvit, libovolný včelař to dobře zná. Podstata je v tom, že cílem křížení plemen je dostat maximální produktivitu, ale nebere v úvahu vlastnosti, které včely získali tisíciletími a nejlépe odpovídají podmínkám životního prostředí, kde žijí.

Včelaři se ke mně chovali dobře. K mé ideje o chovu včel v kládě se stavěli většinou skepticky- to je pohádka. Ale cíle jsme měli jiné. Kláda na pozemku je živá, vším pronikající živá substance v přímém i přeneseném slova smyslu – Vítá vás i první paprsky slunce radostným hukotem za svým dílem spěchajících včel. Daruje vám , nevelké ale udivitelné množství medu, mateří kašičky ,vosku. Daruje vám v době odběru mocnou medovou vůni, s unikátními léčebnými účinky. Dělá vaši sklizeň bohatší a zdravější. Ale hlavně, nebere vám čas. Budete k ní chodit na pracovní vizitu 2* do roka: na podzim pro med a na jaře, abyste vyčistili dno od odpadu a určili sílu rodiny. (jestli jste odebrali mnoho medu či zima byla velmi surová, tak se s nimi podělíte o své zásoby na jaře). Vše ostatní udělají za vás, vaše myšlenky a ruky budou svobodné. Základní námitka včelařů zněla: A jak budeš léčit varozu a jak budeš získávat med.? Na tyto otázky jsem dostal odpovědi praxí, tím spíše že v zimě 2003 uhynulo v Rusku minimálně 30-40% včelích rodin, a to všechny na varrózu, i přes všechny současné metody boje s touto nemocí.
Můj úl mi daroval udivující roj- vážil skoro3.5kg, jenž se vyrojil na hrušni a visel na větvi ve tvaru velké hrušky. Setřásli jme ho do rojovnice, prakticky hned jsme jej vysypali do klády, předběžně zadělajíc letovou štěrbinu, částečně přitom narušujíc včelařské zákony, které říkají, že je záhodno nechat jej v rojovnici přes noc, a až další den uzavřít do nového domu ,aby neulétli. Ale náš roj neuletěl a už ráno dalšího dne jsme otevřeli vletovou štěrbinu a včelky si začali družně osvojovat nové bydliště.

Trochu málo o úlu-kládě. Udělal jsem ho rychlou rukou, nyní už má více dokonalou variantu. , ale přidržoval jsem se všech základních kritérií a parametrů popsaných v knize. Našel jsem v lese spadlý dub. Vyřezal jsem z něj špalek odpovídající délky, a taky 2 plátky tloušťky 5-6cm pro horní a dolní uzavření. Dalo by se udělat i jeden, pro dolní uzavření.Pohodlnější je vybírat vnitřní hmotu, když jsou obě příčné plochy odkryté. Taky zavést roj do špalku je pohodlnější přes vrch, a potom zabít vrchní dekl na stálo, aby nebylo pokušení brát med z „hlavy“. Nelze! To je jejich nepřisvojitelná zásoba a včely jsou velmi citlivé k její existenci.

Výsledek přezimování a blahobyt rodiny na jaře přímo závisí na této zásobě. Odebírám med pouze z dolního uzavření, proč, bude to jasné za chvíli. Dále rozdvojím špalek napůl( je těžký že ve dvou nejde zvednout). A motorovou pilou- stameskou ,speciálním nástrojem vybírám hmotu z každé ze dvou půlek. Dříve špalek nerozřezávali, ale dlouhým vrtákem vyvrtali středovou díru, a pak listem pily vyřezali do kruhu jádro. Potom jsem poloviny přiložil k sobě a spojí se (třeba vruty, šrouby), předtím jsem však na jednom ze špalků udělal na příčném řezu vletové otvory, jak je popsáno v knize. Nyní je nutné v spojeném stavu nechat ho proschnout, aby se scvrkl, usadil. Poté ještě jednou důkladně slícovat a udělat dno i vršek, jedno jestli dovnitř či nad. Hlavní je dodržet délku klády popsanou v knize. Vrchní stříška může být od počátku zavřenou, ale tehdy se při zasypání klády rojem musí postavit a zasypat přes spodní otvor. Dolní dekl je možné přidělat poutkami, ale musí se přikrýt hadříkem a utěsnit, jak je napsáno v knize. To proto,aby na ni nelepily plástve, vždyť to rok dva neotevřete. Nyní udělám podstavec tak,že by se kláda na něj položila v úhlu 20-30stupňů.Postavím jej na pozemek , ale tak aby v poledním parnu(v jižních krajích) byla ve stínu. Celý zbytek dne by měla dostávat co nejvíce světla, tedy vletovým otvorem na jih, ale nejlépe je do výšky druhého patra domu. Proč? Protože v přírodních podmínkách včely upřednostňují bydlet v živých dutinách stromů v jejich horní třetině, neb tam je vzduch sušší a přezimování lepší.
Tak čímpak se začali v novém bydlišti moje malinké usilovné pracovnice zabývat? Stavbou svého nového domu. Vždyť život a osud jejich malého rodu závisí na tom, jak vhodné podmínky budou v jejich domě.
První jejich prací byla očista a propolisace hnízda a obzvláště vletového otvoru.(udělal jsem jeden dlouhý). Celý ho zapropolisovali, nadělajíce pro sebe po celé délce kulaté otvory. To je jejich „sanitární vrátnice“, každá včelka vracející se domů a pronikající do klády přes tuto dírku prochází prvotní sanitárně-hygienickou kontrolou. V úlech to dělají stejně, jenže včelaři je odstraňují jako nepotřebné překážky, zvláště na jaře. Včely si sami regulují velikost otvoru podle situace na pastvě. Díky této jejich práci jsem pochopil, proč má být kláda nakloněna pod úhlem 20-30 stupňů. Všechno je geniálně prosté. Základní problém přezimování včel v úle je problém čerstvého vzduchu.Co začali dělat včelky s blížící se zimou.? Zadělávali centrální dírky a nechávali odkryty pouze otvory v dolní a horní části klády. Ano, vážení čtenáři a budoucí včelaři, už jste uhádli, rozdíly v teplotě mezi horní a dolní části úlu se postarají o dobrou průtočnou ventilaci. A to se jeví garantem dobrých podmínek pro přezimování. Zatímco v živém stromu dřevo vsakuje vydýchaný CO2 , v úlu a v kládě si včely potřebují větrat. Přesnost a krása myšlenek konstruktéra se ukazuje a nachází potvrzení v své vážnosti a praktičnosti.
Dále ,ale vlastně současně včelky začínají budovat „jazyky“, přesněji plástve- osnovu osnov svého vnitřního Domu. A tu opět narážíme na rozdíly oproti úlu. Ve většině současných úlů se včelky zabydlují nalíc(na chladnou stranu) .,což jim diktuje včelařskou konstrukcí úlu,jinak se tady včelky nemohou zabydlet. V kládě staví plástve jako v stromech. Ve vztahu k letovému otvoru dolů.(na teplou stranu). Jestliže bychom udělali vlet ve víku klády, nebudou stavět plástve dole, ale napříč kládou. Logika vnitřního rozložení v kládě medu , mateří kašičky, vajíček zůstává stejné jako v dutinách stromů a odpovídá potřebám včel. V kládě se budou snažit udělat vše po svém, přizpůsobí se podmínkám. Jak vidíme z obrázku, v plástvích postavených podél klády vajíčka budou rozmisťovat naproti vletové linii, mateří kašičku blízko k vajíčkům. Med do všech zbývajících prostor: nahoru, dolů. To co je v hlavě a navrchu, to je jejich nepřisvojitelný podíl, o kterém již byla řeč. Co je v patě je vaše, pouze neskrblete, vajíčka zničte, budou li tam v okamžiku odběru nějaké. Odspodu krajních 30-40cm, kam nesahají vletové otvory, tam budou včely ukládat pouze med a to bude váš med. Chuť vašeho medu bude neopakovatelná, neb bude mnohokomponentním a také „plástvovým“, to znamená zapečetěným,jeho cena bude na trhu 2-3krát vyšší než obyčejného. A ještě něco, nestor vlasteneckého včelařství Prokopovič nazval nejcennějším, nejzdravějším a nejzralejším med v plástvích starší než 2-3 roky.V množství medu nehledejte vaše štěstí a zdraví, hledejte v kvalitě.
Nuže ,vraťme se k otázkám, kterými jsem začal moje vyprávění. Jak to bude s varrózou? Varroza je nemoc včel, které závisí na stupni nakažení včel ve vašem okolí klíštětem Varroa-Jakobsona, napadajícího včelky přímo při jejich práci na kvítkách.Nemocné včelky ho roznáší po okolí a při současné hustotě včel, jenž je na loukách, tento proces má lavinovitý charakter. Parazitují na včelkách, ale hlavní škodu dělají plodu, způsobujíce rodině vážné škody. Tak tedy, můj úl-kláda se také nestala vyjímkou.Co se stalo? Začátkem zimy byla síla mé rodiny v kládě několikrát menší než v úlu. Včelky v úlu jsem ošetřil proti varoze na podzim za pomoci speciálních dřevěných hůlek inpregnovaných protivarozním preparátem. V kládě jsem nic nedělal, hůlky tam ani nestrčíš. Zjara zůstával poměr ve velikostech rodin zachován, ale jakmile začal jarní rozvoj, rodina z klády rychle dohnala a co do velikosti předstihla rodinu z úlu. V době hlavního medosběru se rodina z klády přeměnila v velkou a silnou rodinu, plně budujíce své hnízdo, nehledě na to, že včelky pravidelně pokračovali ve vyhazování varozou nakažené mládeže. O čem to mluví? O tom ,že silná,zdravá a harmonická rodina se mnohem efektivněji vypořádá s takovým silným nepřítelem ,jako je varoza, nastolujíce určitou úroveň rovnováhy mezi zdravým a nemocí, jenž dovolí rodině nabrat dostatečnou sílu pro svůj rozvoj. A to přesto, že podle předpovědí našich včelařů, moje rodina v kládě měla uhynout ještě na jaře, bez provedeného podzimního léčení. Jestli vás také napadá, že takto třeba ošetřit včely u vás, můžete použít rady zkušenost mého známého včelaře. On mi řekl, jak i v kládě pomoci včelkám s touto nemocí. Ukazuje se podle současných pozorování, že základní škodu nepřináší včelkám klíště varozy, ale patogenní mikroorganismus přebývající na klíšťatech, jenž proniká do těla včel nebo na vnější obaly kukly. Proto můj známý používal pro ošetření včel ve svých úlech roztok M-kultury, tedy stejnými mikroorganismy, ale tvořivých vlastností. ( po 20ml roztoku 1:500 do každého úlu). Výsledek překonal očekávání. Proto, při přání, otevírám dolní dekl klády a pomocí stříkačky vystříknu roztok do dolních plástvů v jejich horní část, do každého úlu, dodržujíce termíny ošetření. Tedy východisko ekologicky čisté a bezpečné.
A i med je třeba posbírat., ten čas nastal koncem další sezóny. Otevírajíce dolní dekl, byl jsem rozpačitý. Včelky zcela zastavěli plástvemi vnitřní objem klády a mačkali se v 12ti mm prostorách mezi nimi. Tehdy jsem si představoval, že to nebude lehký úkol. V doupěti v stromech jsou rozloženy plástve volně, tedy odlomit je tam je lehčí. Východisko se ukázalo velmi prosté. Vyrobil jsem si jednoduché zařízení, jenž používali ruští včelaři-sběrači. Představuje nedlouhou kovovou tyč, rozklepanou a zlehka ohlou na jednom konci ve tvaru lístku, zatočeného z obou stran.Přidělajíce k němu ručku, dost rychle jsem jím odřezal nezbytné množství medu s nevelkým množstvím mateří kašičky. Jasně že ne všechno probíhalo hladce. Je to dáno tím, že včelky v kládě jsou „svéhlavější“ než v úlu. To vyplívá z toho, že do klády se k nim nikdo nevloupává. V úlech si postupně zvykají na přítomnost včelaře a chrání svůj dům zjevně s menším nadšením a efektivností. To mohu z vlastního pozorování posoudit.
Přirozeně, byl jsem v včelařském obleku a s dýmovkou, neboť stupeň čistoty mých myšlenek mi nedovoluje provádět tuto proceduru bez ochrany. Ale vše je tady v našich rukách a možná se to v budoucnu změní. Med tekl po plástvích i rukách, přitahujíce svou vůní k místu vloupání nové a nové křídlaté pracovnice.Dýmit, podřezávat, oddělávat z odlomených pláství včelky se ukázalo pro jednoho nepohodlné. Lepší je to dělat ve dvou. Jeden dýmí, druhý pracuje.Než přistoupíte k činnosti, vyčkejte na čas, kdy hlavní část letních včel bude na poli, odneste kládu 10-15m stranou a už tehdy začněte dýmit. Je možné zlehka poťukávat na spodní , odkrytý dekl. Takto dříve dělali, když přeháněli včely z klády do klády. Čeho dosáhneme? Většina včel poletí k místu původnímu, tam budou přilétat i letní včely, a v kládě zůstavíš včelky s matkou se budou šplhat k hornímu deklu. Pracovat se bude lépe.

Ale to je můj nápad, možná budou i další varianty které vymyslíte. Chce to ,aby při této operaci uhynulo co nejméně včelek, neb se přilepují k tekoucímu medu a vylamovaným plástvím. Ať se daří! Koncem následujícího dne už nebylo žádných stop po mém vloupání. Včelky sebrali vše do poslední kapičky. Med je možné ponechat v plástvích, nebo jej vylisovat, což jsem udělal já. Dříve to dělali takto: postavili nakloněné koryto s otvorem dolů, vyložili ho senem, svrchu naložili plástve a hnětli je rukami. Med stékal do nádoby uložené pod otvorem. Já jsem použil obyčejný vinařský lis, předtím jsem si ušil režný pytlík a vložil jsem jej dovnitř lisu. Vyskládal jsem do něj plástve a lisoval. Výtěžnost skoro 100 %. Ve výsledku jsem dostal čistý med a příjemně nasládlou, tenkou voskovitou placku s nevelkým množstvím mateří kašičky.- místo žvýkaček orbitů a čipsů pro vás a vašich dětí. Odlomíš si kousek a rozžvýkáš, dokud nezůstane jen vosk. Řeknu Vám žvýkal bych každý den, k žalu jsem to rychle vyžvýkal.
Kláda mě ještě potěšila svou převozitelností. Moje cesta byla 50km skalnatého bezcestí, k moři, projížděli pouze terénní vozy. Okolnosti mě donutili převézt kládu. Předobře jsem připoutal kládu do korby svého auta, a kolem vletové linie jsem přiklepal tenký plech. Jel jsem nocí, pomale, 7 hodin, přejížděl jsem i zával. Jaké bylo mé udivení, když jsem otevřel vletové otvory a zadíval se dovnitř. Uviděl jsem, že ani jedna plástev nebyla utržena. Takový je to div, ta kláda. Díky Ti, Anastásie!
Včelaři Ruska, zamyslete se nad tím, jaké cíle si před sebe stavíte a co dostáváte ve výsledku! Vždyť, odpovídajíce si na jednu ze sobě zadané otázky: Co je třeba pročíst z včelařské literatury, abychom udrželi včelí v kládě. ? , nyní si s jistotou odpovídám. Nic. Jen roj je třeba chápat… A co dělat s medem? To už není moje věc vám to vysvětlovat. Mějte úspěšné začátky při vašem veselém čajepití s vašim voňavým a léčivým medem.

Sergej Cyganov