metelice.info nový pohled na dějiny Země a života na ní

Písmo

Před časem se ke mně dostala kniha Antonína Horáka O Slovanech úplně jinak. O Slovany se zajímám již nějaký čas. Poté, co jsem prošla dějiny známých starověkých civilizací a jejich mytologii, se stále a téměř bez úspěchu pídím po nějakých zajímavých titulech na téma Slované, jejich kultura, archeologie, mytologie, nové poznatky o jejich dějinách atd., na trhu je toho kupodivu velice málo. Pár dobrých knih se sice najde, ale je jich jako šafránu. Horákova kniha je pro mě docela zjevením, je jako blesk z čistého nebe. V knize se Slovanům a jejich dějinám věnuje na základě zajímavého důkazového materiálu. Jako červená nit se mu knihou táhne téma písma. Předkládá velice zajímavou myšlenku o původu a vývoji písma na principu akrofonie. Vysvětluje vývoj od písma obrázkového přes slabičné až k hláskovému. Jeho klíč mi připadá logický a jasný. Podle jeho výkladu byl jazyk, který byl základem pro písmo, ze kterého se nakonec vyvinula nejen dnešní latinka, slovanský. Zní to neuvěřitelně, docela jako rouhání, ale je to na základě předložených důkazů postaveno na reálných základech.

Horákův výklad vzniku obrázků a znaků určených pro jednotlivé slabiky a později hlásky má jasnou logiku. Jak jinak nejjednodušeji zaznamenat slabiku či písmeno než obrázkem známé věci, jejíž pojmenování na tuto slabiku či písmeno začíná. Tímto způsobem je také možné se tyto znaky velice rychle naučit a zapamatovat si je. První psaná zpráva musela být docela zábavné cvičení jak pro píšícího zprávu tak pro jejího příjemce, který se zápis snažil rozluštit. Později zřejmě došlo k ustálení znaků na určitém sourodém území. Z této úvahy vyplývá, že znalost písma vůbec nemusela být výsadou nějaké vybrané elity národa, takovým způsobem si mohli předávat zprávy všichni lidé pokud nebyli výrazně mdlého rozumu, což si o národu Slovanů vůbec nemyslím.

Přikláním se k Horákovu názoru, že původní Neolitické, rolnické obyvatelstvo, které žilo na Evropském kontinentu bylo kdysi jednoho jazyka a že to byl jazyk slovanský se jeví velice pravděpodobně. Mimochodem Srbové mají pro písmeno výraz „slovo“, potom pojmenování Slované znamená, lid, který používá písmena. Slované jsou v dějinách líčeni jako lidé holubičí povahy. Věřím tomu, že byli. Historie o nich mnoho záznamů neuchovala, poplatná svým chlebodárcům uchovává pouze informace o bojích, nově obsazených územích a slavných vojevůdcích. Slované nevedli žádné výbojné války, netoužili po rychlých ziscích bez tvůrčího nasazení. Slované bránili svá sídla. Byli rolníky, oráči svých arů, byli to áriové. Byli také řemeslníky a užívali života v tvůrčím duchu. Stačí se podívat jen maličko zpět do historie naší vesnice, jak se dokázali lidé bavit, jak byli muzikální, jak se dovedli oblékat, co dobrého dokázali uvařit, jak si zdobili obydlí a jeho okolí. Když si představíme, že lidé mají možnost to vše rozvíjet v míru a dobrých klimatických podmínkách, pak z toho plyne, že lidská společnost může dosáhnout velkého bohatství. Mohou pak snadno rozvíjet vědu i kulturu a zakládat města jako svá tržní centra určená pro směnný obchod. Takto si představuji život starých Slovanů v Evropě a zřejmě i v Asii.

Horákova kniha je překvapivá hlavně v těch kapitolách, které věnoval Etruskům a překladům jejich textů. Jejich písmo zatím přece odolávalo všem snahám o překlad! A Horák si jen tak bez velké publicity, bez oslavných fanfár přišel s klíčem k překladům etruských textů – neuvěřitelné, vzrušující! Proč se o tom nemluví, proč to nikdo nekomentuje, proč je ticho po pěšině ve vědeckém kruhu? Copak je to až takový nesmysl, že se tomu nemůže nikdo věnovat? Vždyť to vypadá tak věrohodně, vždyť dal k překladům tak detailní klíč. Tak dobrá, klid, nebudu to komentovat, vyzkouším si to sama. První text, který jsem se pokusila podle Horákova klíče přeložit byla Novilarská stéla, kterou měl ve své knize přeloženu. Vyzkoušela jsem, zda jsem schopna dojít ke stejnému výsledku jako on. Na internetu je k dispozici její foto, takže nebyl problém se do překladu pustit přímo z nafoceného originálu. Jak můj pokus dopadl najdete na stránce Etruské texty - Novilarská stéla.

Komentáře (0) Trackbacky (0)

Zatím žádné komentáře.


Leave a comment

Zatím žádné trackbacky